Nová Ves

Nová Ves, německy Neudorf, od roku 1960 část obce Hora Sv.Šebestiána. Leží v mělké muldě mezi dvěma vršky v nadmořské výšce 770m. O jejím založení se nedochovaly žádné věrohodné zprávy, jen pověsti. V každém případě vychází název ze skutečnosti, že ves byla založena poblíž starší osady, takže ve srovnání s ní byla nová. Zpočátku se přidávalo k názvu Gross-Velká nebo Auf dem Gebirge – V horách, ani jedno se však neujalo .

Někteří historikové – např. V. Kůrka soudí, že Nová Ves patřila také k panství Křímov a není uváděna jen proto, že to bylo jen pár chalup. To jsou však jen nepodložené domněnky. První známá písemná zpráva o Nové Vsi je až v privilegiu z roku 1345, podle kterého dostal Georg Wahlenhoferza své věrné služby německým rytířům v Chomutově dědičnou rychtu v Nové Vsi se statkem a vším příslušenstvím. Směl také vařit pivo, mít řeznictví i pekařství, zabývat se všemi „čestnými“ řemesly atd.

Ve 14.století zde měli také blíže nespecifikované platy Alamsdorfové z Najštejna a podle Urbana z Urbanstadtu byl v Nové Vsi již v roce 1361 filiální kostel Křímova. Nový kostel, kolem něhož byl i hřbitov, byl postaven roku 1606 a existoval do roku 1833.

Od první písemné zprávy až do r.1850 patřila Nová Ves k panství Chomutov, i když se majitelé střídali. Pak byla samostatnou obcí.

Na přelomu 15. a 16. století je zde také uváděno dolování. Nejdůležitější doly na stříbrné a kobaltové rudy byly na tzv.Císařském pásmu. Podle historie žilo zde v letech 1560, 1563 a 1606 38, 42 a 48 usedlých . Roku 1560 tu byly 3 mlýny, ale jeden byl pustý.Krčma u svobodné rychty ale musela od r.1571 již odebírat pivo z Chomutova ne sama si ho vařit.Toho roku zde platilo poplatky vrchnosti již 5 mlýnů.

V Nové Vsi se setkávala cesta z Chomutova s cestou z Kadaně, vedoucí přes Místo a Celnou. Zde se cesty opět rozdělovaly – jedna šla na Satzung a Wolkenstein, druhá na Reizenhain a Marienberg.Provozu sloužil i velký zájezdní hostinec, patřící tehdejším u majiteli rychty K.Wohlgemutovi, který se začal psát „z Rozenthalu“. Třicetiletá válka vesnici zpustošila, ale roku 1654 zde berní rula uváděla již opět 33 sedláků, z nichž šest „formanilo“ a tři statky byly ještě pusté, dále šest chalupníků, z nichž jeden měl „mlejn na jedno kolo“ a pět tzv. zahradníků. Stále zde bylo ještě 5 mlýnů.

Jméno Wohlgemuth se v Nové Vsi vyskytuje po celé 17.století a bylo uváděno i u velkých sporů o mlýny s chomutovským magistrátem a později i s Horou Sv.Šebestiána.

Roku 1674 dostala Hora Sv.Šebestiána vlastní faru a byl k ní připojen i kostel v Nové Vsi.

Zdroj: Zdena Bittnerová : Obce chomutovského okresu