Další z výletů se uskuteční až do německé části Krušných hor. Je tomu tak proto , že chomutovská část Krušných hor není do plochy až tak rozsáhlá a navíc nezpochybnitelný fakt je ten , že Krušné hory jsou z německé strany prostě hezčí. Je zřejmé že v 70. letech nebyly tak zničeny exhalacemi jako lesy na české straně. Navíc jsou tam hory bohatší i co se týče přírodních krás. Je to opět na celodenní výlet, ale náročností nás to nepřinutí abychom si sáhli až na dno svých fyzických sil, takže směle a jedeme.
Jako vždy vyrazíme Bezručovým údolím a pokud možno vybereme nejkratší možnou cestu ke Kalku, kde je nejbližší pěší hraniční přechod.
Po zdolání Bezručova údolí se vydáme na přehradu Kamenička a jak to bývá na každou přehradu tohoto typu nás čeká stoupání. Po jeho zdolání jedeme přímým směrem za stálého ale mírného stoupání asi 6km, nádherným údolím, po levé straně se majestátně tyčí přírodní rezervace Buky nad Kameničkou, po pravé straně je spousta samostatných skaliskách , což také není nezajímavý pohled. Po výšlapu do horních partií Krušných hor, konkrétně k Dietrově štole nás čeká rozcestí, dáme se vpravo, povrch silničky je fantasticky hladký asfalt, takový se jen tak nevidí.
To jedeme stále po modré. Jen těsně před Novoblatenskou cestou uhýbá modrá vlevo , my ale stále rovně na již zmíněnou Novoblatenskou , po příjezdu k ní se dáme také vlevo a asi po 500 m přijedeme na rozcestník. Zde bychom se mohli malinko občerstvit a nyní nás bude zajímat žlutá turistická značka, směr Svatá Anna( 878m.n.m) a Kalek.
Nejdříve ještě mírné stoupání ale pak už jen sjezd do Kalku, stále po žluté. V Kalku se před restaurací U Vítků dáme vlevo, okolo rybníčku , opět vlevo a šup už jsme v bývalé NDR.Těsně za hranicí se dáme vlevo do stoupání, kde nás čeká úzká dlážděná cesta vedoucí náhorní planinou okolo samot. Na nejvyšším místě planiny doporučuji zastavit, je zde odpočívadlo i s lavičkou, výhled na Krušné hory a okolní vesnice je okouzlující.
Dojedeme mírným klesáním k lesu, kde odbočíme vlevo a příjemnou lesní cestou dorazíme na velké odpočívadlo s turistickými mapami a značením. My se vydáme vpravo , podél meandrujícího potoka, je to vlastně i začátek údolí Schwarzen Pockau. Asi po 2 km dojedeme na turistickou křižovatku s odpočívadlem , kde se určitě zastavte, poseďte, popřmejšlejte, opravdu nádherné místo.Po té odbočíme vlevo, přes malebný kamenný mostek,
po mírném stoupání í odbočíme vpravo, tedy po zelené. Cesta se teď trochu zúží, přibudou i terénní nerovnosti, při nejhorším můžeme z kola sesednout , což taky není k zahození, více se bude vnímat příroda.
Navíc po celou dobu máme po levé straně Grüner Graben, tedy vodní kanál, založen v r.1678-80, pro získávání hnací síly do rudných dolů a bucharů v Pobershau, je dlouhý 8,2 km, dnes je to technická památka. Asi po dalších 3 km nás čeká Katzenstein, vyhlídková plošina nad údolím Schwarzen Pockau, v Krušnohoří je to jedinečná strmá stěna dlouhá 200m. Zde doporučuji zastavit a fotit a fotit, nebo se alespoň kochat přírodou.
Pak se vydáme opět po modré, dojdeme na rozcestník, kde se vydáme vpravo po modré souběžně s červenou. Je zde možnost navštívit i lamí farmu. Vlevo bychom se dostali do samotného městečka Pobershau. Po ujetí asi 1 km opustíme modré a červené značení a zatočíme vpravo na cestu vedoucí podél potoka, nyní vlastně pojedeme samotným údolím Schwarzen Pockau. Jsou zde jak hezké statné lesy a tak nádherná skaliska. Při stálém, asi 4km mírném stoupání dojedeme až k dříve zmíněnému turistickému odpočívadlu, na začátek údolí.
Teď už se vydáme bez zbytečných komplikací cestou zpět kudy jsme přijeli, tedy přes Kalek a pak buď po silnici do Chomutova (17km), nebo z Kalku přes Načetín směrem na Pohraničí, kde za Načetínem asi 2 km odbočíme vlevo po modré, která nás zaveze okolo Nového domu a údolím Kameničky (tudy jsme jeli do hor ), přes Bezručovo údolí
až do Chomutova.
Dnešní trasa měla asi 80 km a jako vždy byla hezká.
Za laskavého přispění M.G, dnes (27.1.2009) už M.V.