V Národní přírodní rezervaci Jezerka mizí buky

Jezeří – Stoleté vzrostlé a zdravé buky kácí majitel lesa v

Národní přírodní rezervaci Jezerka v Krušných horách. Rezervace tu přitom byla vyhlášena právě proto, aby byla ochráněna jedinečná přírodní lokalita. Kritikům se těžba nelíbí, proti zákonům ale nic nezmůžou. „Těžit tady zdravé, mohutné stromy je barbarství,“ zlobí se Jana Součková, která Jezerku často navštěvovala a na těžbu upozornila. Obrátila se také 27. května se stížností na Českou inspekci životního prostředí, jenže nepochodila. Podle inspektorů majitel naopak lesu pomáhá a může kácet dál.

„Dochází tam k těžbě jednotlivých buků, jedině prosvětlení toho porostu umožní přirozenou obnovu mladých buků,“ říká vedoucí ústecké inspekce Jana Moravcová. Inspektoři také poslali paní Součkové 2. června svůj závěr z šetření: „Nebylo zjištěno porušení zákona, inspekce neshledala důvody pro zahájení řízení.“

Jenže i v rezervaci se podle zákonů kácet smí. Majitel lesa, společnost Lesy Jezeří, však musí dodržovat takzvaný lesní hospodářský plán. Ten zpracovala jablonecká firma Ekoles. „Plán doporučuje vlastníkovi, co může v lese dělat. Kolik kubíků dřeva může vytěžit, přesně stanoví oblasti, na nichž může kácet, a určuje, jak staré stromy smí porážet,“ uvedl Milan Kryl z firmy Ekoles. Například buky mladší osmdesáti let musí zůstat stát.

Autorovi studie Vladimíru Melicharovi z Agentury ochrany přírody a krajiny se kácení starých stromů v rezervaci rovněž nelíbí. Ve svém dokumentu popsal, proč je Jezerka tak cenná, a navrhl, aby lokalita již zůstala ušetřena dalších zásahů

Jezerka je v Krušných horách unikátní, hodnotná je především jako celek. Zachovalých lesů s takto starými buky v republice moc nemáme,“ upozorňuje Melichar. „Žije zde výr velký, jestřáb, strakapoud a některé chráněné druhy brouků jako je páchník, tesařík alpský nebo kovařík. Ti jsou přímo vázáni na rozpadající se dřevo,“ vyjmenovává Melichar. Proto je podle něho lepší nechat zdejší stromy dožít a rozpadnout. „Na druhou stranu chápu, že vlastník chce hospodařit. Ideální by bylo, kdyby stát pozemky v rezervaci vykoupil nebo vlastníkovi nabídl peníze za takzvanou hmotnou újmu. Aby se území zachovalo tak, jak je,“ navrhl Melichar. Ministerstvo životního prostředí uvažuje stejně. „Budeme jednat o tom, zda by šlo chráněná území vykoupit,“ potvrdila mluvčí resortu Jarmila Krebsová.

Národní přírodní rezervaci Jezerka vlastní potomek původních majitelů Wiliam Lobkowicz, jenž dostal lesy v roce 1989 v restituci. Z obchodního rejstříku vyplývá, že jeho společníkem je další šlechtic Bernhart Otto Peter Prinz zu Sayn -Wittgenstein – Hohenstein.

Zdejší lesy patřily kdysi k panství Lobkowiczů, kteří zde sídlili na nedalekém zámku Jezeří. Byly součástí takzvané Malé jezeří obory, zřízené v roce 1908.

Klenotem rezervace je rozložitá takzvaná žeberská lípa, lidově pojmenovaná podle trosek nedalekého strážního hradu Starý Žeberk. Lípa je v současnosti nejstarším stromem na Mostecku, její stáří se odhaduje na 700 až 750 let, některé prameny uvádějí až 850 nebo dokonce více než 900 let. V obvodu u země měří úctyhodných sedm metrů. Ta stojí stranou na okraji rezervace.