Přehrada Přísečnice

Dříve významné městečko, dnes vodní dílo Přísečnice.
Nachází se v katastru obce Kryštofovy Hamry, její blízkou dominantou
je Jelení hora. Rozlohou 361 ha patří mezi největší nádrže. Výstavba probíhala v letech 1969-1976 , v tomto roce byla i zprovozněna. Vznikla zatopením bývalého městečka Přísečnice.

Podél hráze vede modrá turistická spojující Vejprty s bývalou Jilmovou, vedoucí po dále po Krušných horách až do Chomutova, zároveň na ní začíná žlutá vedoucí přes Kryštofovy Hamry do Německa. Z druhé strany přehrady je
červená vedoucí z Nové Vsi do Měděnce.

Hráz přehrady je volně přístupná , komunikace a prostory v blízkosti vodní nádrže jsou trvale uzavřeny i pro pěší.

Městečko Přísečnice, jedno z nejpamátnějších míst Krušných hor, ležela v úžlabině mezi zalesněnými kopci nad potokem stejného jména. Její nadmořská výška byla kolem 725 m . Bylo to velmi staré sídliště, které snad již ve 12. století, leželo na obchodní cestě, vedoucí ze Saska. První známá písemná zpráva je o její existenci však až z roku 1335 v listině, kterou Jan Lucemburský osvobodil od cla lidi, přicházející přes Přísečnici do Chomutova a Loun.

Za 1. republiky pracovalo ve městě několik menších továren na strojové krajky – domácí paličkování již zaniklo. Dále se zde vyráběly punčochy, prádlo, pletené zboží a záclony. Byly tu i 3 peněžní ústavy: pobočka chomutovské spořitelny, pobočka Kreditanstaltu der Deutschen Bank a Obecní banka Přísečnice. Ze škol tu byla kromě hudební školy a živnostenské pokračovací školy mateřská, obecná a měšťanská škola, od roku 1925 také jednotřídní česká škola, rozšířená později na dvoutřídku.

Střed města tvořilo náměstí se zámkem, ve kterém byl mimo jiné i okresní školský úřad a buquoyská lesní správa. Před zámkem byl parčík a na náměstí byl také okresní úřad, finanční úřad, pošta, lékárna a v hotelu Ross kino. Na jižním konci náměstí stála radnice a v ní městský úřad a soud. Nad domy vnitřního města vyčnívala špičatá věž kostela Nanebevzetí R Marie. Vedle něho byla hudební škola, v jejíž budově byla i obecní knihovna. Úzká Lékárenská ulička vedla k budově školy z roku 1898, Kadaňská ulice vedla ke hřbitovu s kostelem sv. Mikuláše. Po Jáchymovské ulici se šlo k tzv. „švédské lípě“, připomínající 30letou válku a dále ke koupališti a lesovně.

Přísečnice měla velmi hezké okolí a stala se brzy vyhledávaným letoviskem, spojujícím krásnou přírodu s městským kulturním vyžitím a téměř komfortním ubytováním. V zimě zde byly zase výborné lyžařské terény.

Po poválečném odsunu Němců se počet obyvatel snížil na třetinu. Noví obyvatelé si Přísečnici zamilovali a také mnoho pro zvelebení obce vykonali. Rovněž zámek byl v letech 1962 – 1964 stavebně upraven jeho tehdejší majitelem, Krajským skladem léčiv v Ústí nad Labem. Začátkem 70. let však musela Přísečnice ustoupit výstavbě vodní nádrže na pitnou vodu, protože jí začal být nedostatek.

V roce 1921 žilo v Přísečnici 29 Čechů a do roku 1930 stoupl jejich počet na 101. Úředně byla Přísečnice zrušena až 30. 6. 1974.

zdroj: povodí Ohře