Z Měděnce do Nové vsi

Měděnec – Měděnec, žel. st. 1,5km – bývalá Dolina 4km – Pod Přísečnicí
5km – Rusová 6km – Výsluní, rozc. 11,5km – Nová ves žel. zast. 15,5km

Červeně značená turistická krušnohorská magistrála, procházející od západu
k východu prakticky po celé délce hor, spojuje velmi zajímavá a turisticky
atraktivní místa. Po její části vede i tato trasa. Je to cesta velmi
pohodlná, vede po dobře schůdných cestách a silničkách a je ideální nejen
pro pěší turistiku, ale zejména pro jízdu na kole. Nečekají nás žádná
výraznější stoupání, i když půjdeme pestrým a členitým terénem. Po dlouhé
kilometry půjdeme jen volnou přírodou, mimo obce a osady, proto bychom
neměli zapomenout na vlastní zásoby.Ze středu Měděnce půjdeme po červené směrem k východu. Na konci
odbočíme ze silnice na asfaltovou silničku k budově obecního úřadu,
knihovny a muzea. Za ní pokračujeme v aleji přes louku. Zleva se přidá
železniční trať, podél níž dojdeme k žel. zastávce. Odtud vede červená
turistitická po nepříliš frekventované silnici. Přejdeme trať a podle
lesíka, později loukami míříme na sever. Asi po 800m míjíme vpravo ve svahu
nad silnicí samotu Kotlina se zpustlou kaplí. Dříve tu stálo až 90
domů. Avšak při výstavbě Přísečnické přehrady se totiž většina obce
ocitla v pásmu hygien. ochrany a musela být zbořena. Vlevo pod silnicí
je mokřina s rybníčkem. Pověst tvrdí, že se tu každý pátek v noci zjevuje
přízrak dívky oblečené do modrých šatů s bílým závojem. na podzim drží
dívka v ruce hrneček s ovocem a nabízí je náhodným kolemjdoucím. Z
nešťastné lásky se utopila v rybníce a její duše nemá po smrti klid.
Za dalších 1300 m vlevo při silnici velký udržovaný pomník obětem 1.svět.
války. Za ním o několik metrů dál vpravo nemůžeme přehlédnout pietní
připomínku zaniklé obci Dolina – nově vystavěný pamětní kříž s
nápisem. Za bývalou Dolinou se údolí, kterým procházíme, začíná výrazněji
zahlubovat, jeho svahy pokrývá řídký smrkový les.
Přejdeme přes potok Přísečnice a dostaneme se na křižovatku s kamennou
barokní sochou Madony, kde zahýbáme na silnici vpravo. Po levé straně se
nám otevře pohled na rozsáhlou plochu Přísečnické přehrady . Zhruba
po 1km nás silnice přivede ke křižovatce a k turistickému orientačnímu
místu Rusová, nazvané podle další zaniklé obce, z níž zůstala
prakticky jen žel.stanice. Dnes se zase na kopci tyčí nově postavené větrné
elektrárny.
Tady silnici opustíme a půjdeme vlevo (stále po červené) na širokou
pohodlnou cestu, zpočátku mírně stoupáme, později pokračujeme prakticky po
rovině mezi loukami a skupinami bříz. S příbyvajícími metry se nám stále
rozšiřuje daleký panoramatický výhled, jemuž šikmo vlevo dominuje Jelení hora (994m) . Přiblížíme se k lesu , do něhož vpravo
odbočuje málo používaná cesta.
Zhruba v těchto místech prochází hluboko pod námi ražená vodní štola,
přivádějící vodu z Přísečnice do úpravny vod v Hradišti. Je dlouhá 6 327m a
má pruměr kolem 2,5m.
Pokud se budeme stále držet červené značky tak asi po 1km dorazíme na
asfaltku. Po ní pokračujeme k rozcestí, kde zprava ústí široká lesní cesta.
Silnička se stočí vlevo a pokračuje rovně jako když „střelí“. Poněkud fádní
rovinatý úsek nás přivede k rozcestí a turistické orientaci Výsluní,
kde naši silničku protíná jiná, sestupující z táhlého svahu. Dolů po ní
prochází žlutá značka k žel. zastávce Výsluní, do stejnojmenné obce a dál
na Hasištejn. My pokračujeme stále rovně po červené,
cesta se bude vlnit, přejdeme potůček, zatáčíme doprava a zanedlouho
vyjdeme z lesa. Asfaltovou vozovku vystřídá zpevněná vozová . Podjedem
stožáry vysokého napětí, přiblížíme se k žel. trati a podél ní míříme k
Nové Vsi. U prvních domků je turistické orientační místo. Hned za žel.
podjezdem je žel. zastávka Nová Ves, kde náš výlet končí.