Naučná stezka Soos

Naučná stezka je zaměřená na geologii, botaniku a zoologii.

Lokalita
Chebsko, osada Nový Drahov (Hájek) na žel. trati č. 146 Tršnice – Luby.

Mapa
KČT č. 1 Ašsko a Chebsko

Zřizovatel NS
Městské muzeum Františkovy Lázně, Dr. Pohoreckého 8, 35101 Františkovy
Lázně, Telefon: 354 542 344, 352 544 307, e-mail: muzeum_fl@iol.cz,
http://web.telecom.cz/muzeum_fl ; tel. rezervace 354 542 033, 354 594 014

Značení
Bez značení, v terénu jsou umístěny informační panely.

Začátek
Cca 200 m od žel. zastávky Nový Drahov.

Zastávky
č. 1 Geologická mapa, Hydrologická mapa, Profil Chebské pánve.

č. 2 Sooská kotlina, Plán NPR SOOS.

č. 3 Císařský pramen.

č. 4 Fauna – živočichové v rezervaci.

č. 5 Profil ložiska křemeliny – křemelinový štít.

č. 6 Mofety (Profil Sooské kotliny v prostoru mofet).

č. 7 Slanomilná flora v rezervaci.

č. 8 Rašeliništní květena.

č. 9 Pramen Věra (Plán pramenné oblasti SOOS, Profil vzniku pramenů v SOOSu, Plán vzniku pramenů v Chebské pánvi).

Součástí expozic jsou i další tabule mimo samotnou stezku (plán expozic u parkoviště, záchranná stanice pro poraněné dravce, expozice dinosaurů, expozice muzea v budově).

Konec
V místě začátku.

Délka stezky
2 km

Druh přesunu
Pěší turistika (vjezd na kole není dovolen), trasa je bezbariérově upravená.

Náročnost terénu
Nenáročný, rovinatý terén vede částečně po dřevěných vyvýšených chodnících, částečně po upravené cestě. Návrat od poslední zastávky je po komunikaci s občasným provozem.

Časová náročnost
Do 1 hodiny.

Dostupnost
Vlakem z Tršnic (žel. trať 144), po silnici autem od Chebu, Fr. Lázní nebo Kynšperka n.O., pěšky po červené TZT z Chebu (14 km) nebo z Fr. Lázní (6,5 km). Parkoviště v areálu zdarma. Časově omezený vstup na NS.

Poznámka
NS je přístupná v době od 1.3. do 15.11. a pouze se vstupenkou, která však platí i do dalších expozic Městského muzea Františkovy Lázně.

Doporučujeme
V lese za osadou Kateřina je několik přírodně zajímavých jezírek vzniklých po
těžbě kaolinu (možné koupání). Přístup je stejnou cestou, po které se NS vrací
do místa začátku, ale od zast. č. 9 (pramen Věra) opačným směrem.

Potvrzení
Razítko z pokladny SOOS nebo stánku s minerály (v zimních měsících je
přípustné i razítko z Nového Drahova (statek, keramická dílna).

s laskavým svolením autora : Ladislav Zoubek viz http://www.kct.cz/oblastni-deleni/kct-karlovarsky-kraj

V západních Čechách jsou stovky minerálních pramenů. Některé jsou využívány pro léčebné a lázeňské účely, jiné k pití a jen část zůstala v původním, přirozeném stavu. Jedno však mají společné – jsou to dozvuky poslední sopečné činnosti u nás. Na Chebsku máme i naši nejmladší sopky – Komorní a Železnou hůrku. Obě soptily z geologického hlediska před nedávnem – před pouhými 300 000 lety.

Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem (u železniční stanice Nový Drahov 6 km sv. od Františkových lázní) je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, vzniklo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů.

Jezero již dávno zaniklo, ale minerální prameny a vývěry plynného kysličníku uhličitého prorazily křemelinový štít a fungují dodnes. Vývěry vypadají jako malé krátery široké až 80 cm o hloubce několika desítek cm. Z některých se sykotem uniká plynný kysličník uhličitý (odborníci takové útvary nazývají mofety), jiné tvoří nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno. Za dešťů se zaplňují vodou, za mrazů kolem nich vznikají ledové pyramidy a sloupy.

Kysličník uhličitý není dýchatelný. Vzhledem ke své váze se drží při zemi. Zde se ho však bát nemusíte. Krajina je tak plochá, že i nejslabší závan jej zcela rozptýlí. Nehrozí ani utopení v rašelině. Přesto se držte vyznačené cesty. I když nejste sami ohroženi, můžete i neúmyslně poškodit zdejší přírodní unikáty.

Půda je zde prosycena solemi z minerálních pramenů a za sucha se pokrývá krystalky bílé Glauberovy soli, červenavě zbarvenými kysličníky železa a žlutavými a zelenavými krystalky různých síranů. Obsah soli je tak velký, že na části území prakticky nerostou žádné rostliny, jinde jen takové, které toto prostředí snáší. Některé rostliny naopak zasolenou půdu potřebují a najdeme je proto jen zde.

Na Soosu byly dva větší prameny podchyceny a můžeme je proto i ochutnat. Zejména Císařský pramen je vynikající. Jeho jímka je nově upravena (dříve se voda z pramene mísila s vodou z okolního rašeliniště a byla zdravotně závadná).

www.kamennevrchy.cz/pamatky-a-zajimavosti/narodni-prirodni-rezervace-soos