V současnosti lázně navazují na svou slavnou minulost a léčí se zde především nemoci srdce a krevního oběhu, pohybová ústrojí a gynekologické choroby včetně neplodnosti. Název nesou po císaři Františku I. , který souhlasil s názvem Ves císaře Františka, dnešní název Františkovy Lázně získaly v r. 1807. Do roku 1849 patřily pod Cheb, městem byly vyhlášeny r.1865.
Trocha historie
V krátkém čase získaly Františkovy Lázně věhlas i v zahraničí, takže sem jezdívaly osobnosti z celé Evropy. Ať už to byl L. van Beethoven, císař František I, č J.W. Goethe, který sem celkem zavítal 33krát.
Připomínkou jejich zdejších návštěv jsou pamětní desky umístěné na domě U tří lilií, v penzionu Sevastopol či pomník v sadech Míru, připomínající pobyt B. Němcové v r. 1846.
Lázně si dodnes zachovaly pravidelnou raně klasicistní tvar s třemi souběžnými ulicemi, orientovanými k nejstaršímu, Františkovu pramenu.
K nejvýznamnějším stavbám patří empírový kostel Povýšení sv. Kříže z roku 1819, který nahradil původní skromnou kapličku. Jako první z lázeňských staveb vznikl lázeňský dům Lloimann – Badehaus, později pojmenovaný Ke třem liliím, dnes hotel Tři lilie.
V 19. století byl postaven pavilon Františkova pramene s charakteristickou klasicistní kopulí. Kolonády kolem Solného a Lučního pramene vznikly v roce 1844 a o 20 let později byly otevřeny Cartellieriho Lázně. V roce 1880 byla dokončena výstavba Císařských lázní a naposledy v roce 1930 byla dokončena výstavba Dvorany Glauberových pramenů.
Aquaforum je název pro multifunkční komplex s krytými a otevřenými bazény a řadou lázeňských, společenských a obchodních služeb.
Uvnitř budovy je velký zábavný bazén, 25 m dlouhý plavecký a mělký dětský bazén. Venku před budovou je letní nevyhřívaný bazén a bazén vyhřívaný i v zimě. O zábavu dětí i dospělých se postarají vodní atrakce v podobě vln, vírů, velkého toboganu a menší skluzavky. Komplex dále nabízí moderní fitness studia s posilovnou a tělocvičnami pro aerobic a spinning, saunu, infrasaunu, finskou saunu, aromaterapii, masáž, dvě squashová hřiště, rychlé občerstvení, restauraci a hlídání malých dětí sportujících rodičů.
Podrobné informace najdete zde .
Podivná rozhledna
Františkolázeňským radním a místnímu Zkrášlovacímu spolku přišlo v roce 1906 líto, že město nemá žádnou vlastní historickou památku a tak se rozhodli, že si nedaleko centra na malém návrší postaví svůj hrad. Ten měl sloužit i jako rozhledna, protože rozhledny byly v té době velmi populární, a měla je i ostatní lázeňská města, jen Františkovy Lázně ne.
Pseudogotická stavba je napodobeninou středověkého hradu. Kvůli vzrostlým stromům a vedlejšímu modernímu hotelu dnes už bohužel okrouhlá věž s cimbuřím nenabízí žádný rozhled.
Zámeček
Dříve druhá františkolázeňská rozhledna ležící na východním okraji města. Původně nesla název „Dankwarte“, což by se dalo volně přeložit jako „děkovná vyhlídka“. V letech první světové války ji postavil městský okrašlovací spolek. Vyhlídková věž byla postavena na památku zesnulého starosty Františkových Lázní a dlouholetého předsedy městského okrašlovacího spolku Gustava Wiedermanna.
Objekt slavnostně zpřístupněný 16 dubna 1916, plnil několik funkcí. V přízemí se nalézala skromná restaurace, v patře bydlel hlídač, který se zároveň staral o údržbu parku a umožňoval přístup na vyhlídkovou věž. Okolí bylo tehdy holé, takže z rozhledny bylo možné spatřit Cheb, za ním Dyleň a Zelený vrch s Bismarckovou rozhlednou, dále výběžky smrčin a Krušných hor i vršky Slavkovského lesa.
Takový rozhled patří dávno minulosti. Vyhlídku dnes přerůstají mnohem vyšší stromy a jen málokterý z návštěvníků nynější stylové kavárny tuší, jaký býval její původní účel. Zámeček je umístěn v chráněném lázeňském lesoparku „Sady míru“. V jeho nedalekém sousedství naleznete dva oblíbené pomníky. Roku 1975 je „Zámeček“ po částečné rekonstrukci a přístavbě plně přizpůsoben gastronomii.
Domovská stránka města .