Řeky již od pradávna
umožňovaly cestování a zásobování. Do Ohře , největšího
toku regionu, ústí Prunéřovský potok, Hutná, Chomutovka a Liboc. Řeka
Bílina odvádí vody z jeho východní části. Severní část pohraničí je
odvodňováno do saských řek Zschopau a Flöha. Krušnohoří je protkáno celou
sítí romantických potoků a potůčků. Z vodních nádrží je největší
Nechranická přehrada.Pro akumulaci pitné vody slouží údolní nádrže Kamenička , Křímov ,
Jirkov a Přísečnice . Přírodní zajímavostí je Kamencové jezero v Chomutově, jehož voda je kromě prvoků
bez živočichů. Lidskému zdraví je však prospěšná. Nejvýznačnějším
minerálním pramenem na Chomutovsku je alkalická kyselka
Evženka , vyvěrající na levém břehu Ohře.
Voda a řeka stála nejen u počátků cest, ale i odhalování přírodního
bohatství. Voda pomáhala prvotnímu způsobu těžby stříbra a olova, rýžování
v náplavech potoků. Ve vodě se propírala ruda, voda umožňovala splavovat
dřevo, dávala energii vodním mlýnům, hamrům, drátovnám a pilám. Bez vody by
zkrátka nebylo života. Tam, kde byl vody nedostatek, tam ji bylo nutno
přivést. Tak vzniklo i pozoruhodné vodní dílo, tzv.
Blatenský příkop , kterým si v roce 1540 začali těžaři v Horní Blatné
zajišťovat dostatek vody pro důlní zařízení. K obdobnému účelu byl vlastně
postaven i Flájský plavební kanál .
Největší vodní díla v Krušných horách začala vznikat již před sto let, když
si to vyžádala žíznivá města a nově vznikající průmysl pod horami.