Vzdušnou čarou 9km od Vejprt se nachází Schlettau .
Městečko Schlettau patří k nejstarším osídlením v horním Krušnohoří, kterému byla propůjčena městská práva již r. 1367 a v té době již bylo opevněné . Původ názvu lze vysledovat ve středohornoněmeckém slově „sletten“, jenž znamená dřevěné prkno, o které se člověk opírá při průchodu bažinou. Název Schlettau byl přitom odvozen od slatiny, tento výraz pochází z češtiny a měl význam tolik jako bahnitá, bažinatá oblast.Majestátním skvostem města je zámek.
Původně byl vystavěn ve 12. st. jako vodní hrad, který měl za úkol po dobu 800 let chránit obchodní solnou cestu z města Halle do Čech. Skrz město probíhala od 15. st. tzv. Stříbrná cesta, čemuž nasvědčuje architektura vystavěná z bohatství získaného těžbou rud.
Třicetiletá válka se nevyhnula ani Schlettau, zámek byl nejprve obsazen císařskými vojsky generála Holka, pak švédskými oddíly Bannera a Wrangela, kteří zde měli svůj hlavní stan. Od počátku 17. st. až do r. 1796 byl zámek a panský dům upraven pro potřeby reprezentace saského kurfiřta a sloužil jako lovecký zámek. Další budovy byly sídlem vrchního hajného, fořta starajícího se o divokou zvěř a právě v té době byl přestavěn v barokním slohu.
Po r. 1796 byl zámek opuštěn, pustnul, výbava byla rozprodána v dražbě. Mezi lety 1796 až 1812 byl dvorní komisař Kristián Arnošt Wunnerlich prvním soukromým nájemcem zámku.
Klenotem zámku je rytířský sál s cennými, dřevěnými, vyřezávanými obloženími stěn, trámovým stropem a ostění vstupu do věže s vřetenovým schodištěm. V dílně stužkařů situované v panském domě jsou vedle mnohým uměleckých stuh ukázány pracovní a životní podmínky krušnohorských stužkařů v 19. st.
V r. 1980 došlo k částečné rekonstrukci, na kterou po r. 1996 navázala celková sanace objektu.
Čerpáno z www.aspida.cz