Přírodní památka Stroupeč

Přírodní památka Stroupeč, kterou nalezneme v Podkrušnohoří, v těsné blízkosti další přírodní zajímavostí, Stroupečku , byla zřízena roku 1992 na výměře necelých 24ha k ochraně teplomilné stepní vegetace s mimořádně bohatou faunou teplomilného hmyzu.

Stráně na území přírodní památky, převážně prudce nakloněné k jihozápadu, představují starý nárazový břeh řeky Ohře.

Zdejší prudké, výslunné svahy byly od nepaměti využívány jako vinice, sady a pastviny. Protože se nacházejí ve staré sídelní oblasti, nepřetržitá přítomnost člověka s jeho hospodářskými aktivitami nedovolila na těchto stanovištích v poledové době normální rozvoj lesní vegetace. Ve srážkovém stínu Krušných hor však naproti tomu přispěla k zachování zbytků (reliktů) vegetace stepní, odpovídající kontinentálnímu podnebí pozdní doby ledové a připomínající místy svou druhovou skladbu – podobně jako suchomilné trávníky na jihozápadních svazích neovulkanických kup Českého středohoří – dnešní kontinentální stepi jižního Ruska a západní Asie.

Zatímco při tradičním obhospodařování těchto pozemků se stará step omezovala převážně na extenzivní pastviny, meze a okraje polí a cest, po jejich opuštění časem začala opět určovat tvářnost těchto lokalit, dokud nebyla pro změnu zatlačena expanzí odnožujících dřevin, zejména růží, svídy krvavé či trnky.

Na území přírodní památky lze pozorovat např. kavyl vláskovitý, pelyněk pontický, ze suchomilných druhů např. kozinec bezlodyžný, jehož zdejší výskyt patří k nejbohatším v Čechách, chřest lékařský, teplomilné druhy mateřídoušek.

Na podzim jsou zde nápadné početné populace zlatožlutě kvetoucího zlatovlásku obecného.

Mimořádně bohatá je však fauna hmyzu. Rovněž ta zahrnuje množství vzácných reliktních druhů, mnohdy s velmi specializovanou životní strategií. Bohaté zastoupení mají především řády brouků, blanokřídlých nebo motýlů.

Především na obnažené sprašové a hlinité stěny erozních strží je vázána nevšedně bohatá fauna blanokřídlého hmyzu: bohaté zastoupení mají například zlatěnky, kutilky, samotářské včely a další; v tomto ohledu se jedná možná o nejbohatší lokalitu v Čechách.

Mezi motýli jsou zastoupeni např. kriticky ohrožený a velmi vzácný stepní druh Okáč skalní nebo drobný mediteránní motýl Titanio normalis.

K udržení cenných stepních formací je na území přírodní památky – tak jako na jiných obdobných lokalitách – zapotřebí průběžně odstraňovat agresivní odnožující křoviny, zarůstající v souvislosti s ukončením pastvy v posledních desetiletích.