České středohoří je stejně jako Krušné hory, součástí Krušnohorské subprovincie.
Na jediném místě na světě, v západní části Českého středohoří, vytvořila
příroda desítky malých „kamenných sluncí“.
Najdeme je v malém, opuštěném a
nenápadném lomu v údolí Hnojnického potoka asi 1 km od obce Hnojnice, při
silnici z Libochovic směrem na Libčeves a Most.
Prohlédneme-li si stěnu bývalého lomu zblízka, uvidíme cihlově zbarvené
balvany, které tvoří „jádra“ sluncí a z nich na všechny strany směřují
paprsky. Místy zůstaly po jádrech pouze jamky nebo malé dutiny. Geologové
vysvětlují vznik těchto zcela unikátních útvarů následujícím způsobem
Ve třetihorách při sopečném výbuchu ( bez výlevu lávy )vzniklo nálevkovité
hrdlo, do kterého jako do jámy padal jemný sopečný prach a jílové úlomky ze
stěn prázdného sopečného komína. Úlomky byly chladnější než okolní
jemnozrnité tufy a proto se od nich okolní rozžhavený materiál ochlazoval a
v důsledku smršťování paprskovitě rozpraskal.
Tento fenomén zatím nebyl popsán na žádném jiném místě na světě a proto byl
v roce 1953 po objevu geologa M. Malkovského vyhlášeno toto místo na ploše
necelého 1 ha chráněným územím, od roku 1992 je to navíc národní přírodní
památka.
Lokalita je i zajímavým místem výskytu květeny, např. lnu rakouského či
bělozářky liliovité.
Přístup:Z obce Hnojnice po silnici směrem na Koštice, asi po 1km od okraje
obce odbočit doleva nenápadnou travnatou cestou mezi keři, asi 70 m přes
potůček k lomu. Parkování zde nevhodné, lépe v obci.
Drobné kutací práce byly dříve prováděny v souvislosti s činností menší pece na pálení cihel v sousedství NPP, která je unikátní technickou památkou. Získávalo se zde tzv. ostřivo pro korekci vlastností cihlářských cihel.