Blatno

Blatno, německy Platten,
leží na jížním svahu Krušných hor, téměř 8km SZ
od Chomutova, v nadmořské výšce 660m. K dnešní obci patří také Bečov, Hrádečná, Květnov, Mezihoří, Radenov, Zákoutí a Šerchov.
O prvním osídlení Blatna není nic bližšího známo. Rozhodně se však počátky jeho dějin nedají oddělit od blatenského hradu, pozdějšího zámku řádu německých rytířů.

Spádové oblasti :

Bečov I
Hrádečná I Květnov I Mezihoří I Radenov I Šerchov I Zákoutí

Řád německých rytířů přišel do Čech začátkem 13. století a již roku 1252 získal Chomutov. Brzy nato vytvořil nejmocnější panství na Chomutovsku, ke kterému patřilo i Blatno. V listinách z konce 13. století jsou již i zmínky o stavbě hradu- komendy v Blatně. Na konec 13. století ukazují i sklepy nynější budovy obecního úřadu, stojící na základech bývalé komendy. Čtyřkřídlý hrad byl opevněn , měl věž a k obraně mu sloužila dvě velká a tři malá děla.Význam blatenské komendy dokládá i skutečnost, že byla pro ni zřízena nová hodnost-komtur blatenský. Nepodléhal chomutovské komendě, ale přímo zemskému komturovi.

První dosud známá ucelená zpráva je však až z roku 1344. V té době již pod hradem sídlili lesní dělníci a různí řemeslnící ve službách hradu. Zdejší osada byla založena plánovitě na staré obchodní cestě ze Saska do Čech.
Poblíž komendy vybudoval řád kostel, zmiňovaný již r.1384 jako farní. U něj byl také hřbitov. V roce 1403 byl komturem Albrecht z Dubé.Přepadával však a olupoval na cestách Míšenské. Byl proto zproštěn úřadu.
V té době měli již němečtí rytíři finanční potíže a spory s králem. Neplnili vůči němu ani své platební povinnosti.
Václav IV. proto na úhradu dluhů Blatno řádu odebral. Roku 1410 utrpěl řád velkou porážku u Grunwaldu a rok nato mu král zabavil celý majetek. Na Chomutovsku to bylo 31 vesnic.Řádu zůstala v Chomutově ještě nějakou dobu jen fara.
Za husitských válek se držitelé Blatna střídali, chvíli bylo husitskou baštou proti Míšenským , pak se to zase obrátilo. Hrad tím velmi trpěl, roku 1460 byl zmiňován jako pustý. Po 28 letech byl ale již uváděn jako upravený zámek.

Když roku 1560 koupil chomutovské panství arcivévoda Ferdinand, Blatno do prodeje zahrnuto nebylo, Jan z Veitmile si ho spolu s mosteckým hradem ponechal až do své smrti. Teprve pak jeho sestry prodaly Blatno Václavu z Lobkovic.Vesnice byla ale po morové epidemii téměř vylidněna.Byli sem proto pozváni němečtí osadníci, kteří sebou přinesli evangelické náboženství.

Roku 1587 koupil Blatno Bohuslav Jáchym z Lobkovic. Připojil ho opět k chomutovskému panství, u kterého zůstalo až do roku 1605, i když se majitelé střídali.Poslednímu majiteli panství z rodu Lobkoviců, Jiřímu Poelovi , byl majetek zabaven a vše převzala královská komora.

Koncem 16.století pracovalo v Blatně 6 plátenických mistrů, byla tam protestantská škola a obyvatelé poměrně dlouho odolávali protireformaci nastolené Jiřím Popelem. Nejméně 7 rodin odešlo raději za hranice než aby se vzdali své víry.
Po čase královská komora rozhodla o prodeji zabaveného Popelova panství. Jednu jeho část s Červeným Hrádkem, Blatnem a dalšími vesnicemi koupil r.1605 Adam Hrzán z Harasova. Od té doby až do roku 1850 bylo Blatno součástí Červenohradeckého panství.

Třicetiletá válka zpustošila celý zdejší kraj. V lednu 1640 generál Wrangler se svými vojáky vydrancoval Blatno tak, že obyvatelé, kteří zde ještě po předcházejících vpádech zbyli , pomřeli buď z hladu nebo na mor.O pět let později švédští vojáci Blatno vypálili a zámek zbořili. Noví obyvatelé, většinou propuštění vojáci plukovníka Morzina, který se oženil s majitelkou Červeného Hrádku, museli spáleniště nejdříve uklidit a pak domy znovu postavit.Roku 1645 tam podle berní ruly již byla stavení dobrá a hlavní obživu poskytoval chov skotu a prodej dříví. Žilo tam tehdy 5 sedláků a 18 chalupníků. Ve vsi ale bylo stále 26 pustých chalup.

Roku 1707 koupil panství kníže Lichtenštejn, který ihned přistoupil k likvidaci zbořeniště blatenského zámku a na jeho základech postavil v barokním slohu lovecký zámeček, ve kterém měl být i vrchní lovčí červenohradeckého panství.
Škola byla umístěna v blatenském zámečku a navštěvovalo ji ročně 20 až 30 adeptů lesnictví z Čech i ze zahraničí.
Studenti byli ubytováni v 1. poschodí zámečku , kde měl v přízemí svůj byt i Ehrenwerth . O 12 let později byl však Ehrenwerth jmenován komorním lesmistrem a jeho odchodem škola zanikla.V zámečku pak bydleli jen lesník a adjunkt.
Roku 1776 byla v Blatně postavena budova jednotřídní školy a roku 1782 byl položen základní kámen ke kostelu sv.Michaela. Kostel byl vysvěcen již za dva roky. Do té doby mělo Blatno jen kapli , zbudovanou ještě řádem německých rytířů. Nový kostel nebyl postaven na místě staré kaple.

Kostel sv.Michaela je příkladem pozdně barokní architektury v Krušných horách. Je to jednolodní stavba s presbytářem zevně trojboce, uvnitř půlkruhově zakončeným, se čtvercovou sakristií s oratoří v patře na jižní straně presbytáře.V západním průčelí je hranolovitá věž . Hlavní oltář měl obraz sv.Michaela z r.1775.

Začátkem 19. století byl poznamenán válečnými událostmi a nepřízni počasí.Vojska , která tudy táhla r.1813 proti Napoleonovi, působila také velké škody a zpětné transporty vězňů zavlekli do vsi nakažlivé nemoci. Roku 1838 byla postavena nová fara, která o deset let později vyhořela spolu se 13 dalšími domy. Budova staré školy byla stržena a na jejím místě byla roku 1864 postavena nová škola. Stojí dosud, dnes je v ní restaurace.
V 70 letech 19. století dal tehdejší majitel panství zdejší dvoukřídlý zámek opravit.

Obyvatelé Blatna se zabývali většinou zemědělstvím a chovem dobytku. Do roku 1900 zde byla i výroba třísla, hlavně smrkového a od roku 1895 i výrobna sýrů v č.p. 98.Později byla budova přestavěna na hostinec. Koncem 19. století byla v Blatně již pošta, velký a malý obecní dům pro chudé a zdravotní obvod pro Blatno a sedm přilehlých obcí. Zámek však pustnul. Roku 1903 bylo zbořeno jedno křídlo a z druhého bylo sneseno patro a zbytek byl důkladně upraven. Tyto zásahy však úplně setřely jeho dřívější barokní charakter.

Roku 1905 byl v Blatně vybudován vodovod a r.1922 sem byla zavedena z kadaňské elektrárny elektřina.
Po roce 1948 využíval určitou dobu blatenský zámeček Lesní závod Janov, který obhospodařoval zdejší lesy.Roku 1978 přešla budova do správy národního výboru a dnes je v něm obecní úřad. Do katastru Blatna patří i bývalý mlýn s pilou , tzv. Grundmühle , dnešní První Mlýn.

Odsun německého obyvatelstva začal 25.září 1945 a po něm se nedařilo vesnici plně osídlit.V lednu 1951 bylo radou ONV v Chomutověrozhodnuto sloučit obce Blatno, Bečov, Bernov, Gerštorf, Kvinov a Radenov do jedné obce s názvem Blatno. Nové české názvy vesnic byly stanoveny až v roce 1952. O dva roky byl k Blatnu připojen i Šerchov a v roce 1956 také Hrádečná. Když kostel začal v Blatně chátrat, byl z něj oltářní obraz i další mobiliář odvezen.Poslední malý zvon byl darován chomutovskému muzeu.Dnes kostel patřící církvi je v dezolátním stavu , ale jsou prováděny alespoň zabezpečovací práce.Také bývalá fara, která je již v soukromých rukách chátrá.

Blatno je známé i svým rančem “ U Matěje“, který se zabývá chovem a výcvikem koní pro western, parkur i dostihy. Jeho jezdecký oddíl pořádá také různé soutěže a vyjíždky po okolí. V poslední době byla v Blatně zprovozněna čistírna odpadních vod i část kanalizace.Její dokončení je závislé na financích.

Zdroj: Zdena Bittnerová : Obce chomutovského okresu