Zámek Kynžvart

Zámek Kynžvart stojí v místech staršího renesančního objektu z 2.pol. 16
století. Ten byl zcela přestavěn a rozšířen v letech 1681-1691 v barokním
stylu, kdy vznikl trojkřídlý patrový zámek s čestným dvorem.

V letech 1820-33 dostal podobu klasicistní letní rezidence vilového typu. V
následujících letech pokračovaly úpravy úpravy přilehlého anglického parku.
Zámek má půdorys písmene U, tři křídla obklopují čestný dvůr
lichoběžníkového tvaru, uzavřený mříží. Uprostřed dvora je litinová kašna
římského typu, zdobená plastikami delfínů.

Metternichové, původem z Porýní, byli majiteli kynžvartského panství v
letech 1623-1945.

V r.1808 věnoval Kynžvart jako vánoční dárek svému synovi Klimentovi
Václavovi Lotharovi, který se brzy vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších
evropských politiků 1. pol. 19. století. Kynžvart byl jeho nejoblíbenějším
sídlem – proto se rozhodl pro velkolepou přestavbu. Soustředil na zámku
velké množství uměleckých předmětů , kuriozit, sbírku mincí, medailí,
zbraní i porcelánu. To vše s původním dobovým nábytkem vytváří unikátní
celek, doklad životního stylu a myšlení v dobách éry tohoto politika.
V roce 1976 byl objekt uzavřen, protože interiéry ve velkém napadla
dřevomorka. Po dlouhé rekonstrukci (dosud částečně probíhá) se zámecké
brány otevřely roku 1994. Přístupná je stálá expozice v jižním křídle s
historickým nábytkem, obrazy, sochami, soubory skla a porcelánu i s
předměty z původního Metternichova muzea, jehož správcem byl poslední
chebský kat Karel Huss.

Nejcennějším souborem je však kancléřova knihovna, jedna z nejvýznamnějších
šlechtických biblioték v Čechách. Obsahuje přes 12 000 titulů ve 24 000
svazcích. Mezi 160 rukopisy je i vůbec nejstarší rukopis v českých
knihovnách – unikátní zlomek Starého zákona z konce 8. století.
Kabinet kuriozit byl v nové expozici v červnu 1995 uspořádán ve stejné
podobě, jakou měl původní kynžvartský kabinet z r. 1828. Obsahuje přes 2000
exponátů, mj. osobní předměty významných evropských panovníků a dalších
osobností. V egyptologickém oddělení nechybí ani mumie stará 3500 let. V
zámecké kapli si můžeme prohlédnout mramorový oltář a mensu s ostatky sv.
Bonifáce, pocházející z baziliky sv. Pavla v Římě.

V bezprostřední blízkosti zámku najdeme
velkolepý golfový areál na ploše téměř 300 ha, který částečně
zahrne i zámecký park. Park přitom musí zůstat volně přístupný veřejnosti,
narušeny nebudou ani cenné přírodní lokality, areál zasáhne jen bezlesé
části krajiny.

Domovskou stránku Zámku Kynžvart najdeme zde .

Provozní dobu a ceník prohlídek najdeme zde .