Jindřišská

Malebná horská vesnice Jindřišská leží v nadmořské výšce 525 m přibližně 4,5 km

SSZ od Jirkova, ke kterému od roku 1868 správně patří. Český název obce, který byl stanoven vyhláškou ministerstva vnitra č. 16 Sb. z 25. dubna 1952, patrně vychází z mylného předpokladu, jak uvádí řada autorů. Tehdy se bral ohled na dobové německé pojmenování Hännersdorf či Heinersdorf, odvozovaná prý od jména Heinrich, čili Jindřich. Jenže první záznam o obci z roku 1367 hovoří jako o Hainstorffu (Pozn.: Hain = lesík, háj; Torff = rašelina; popř. Dorff – ves, dvůr). V dalších stoletích pak byl název obce zapisován jako Hennerstorf (Henne = slepice), Hanersdorf, Heinersdorf, Hännersdorff apod.
Záhadou zřejmě navždy zůstane i datum založení obce, v době uvedené první kronikářské zmínky tehdy údajně patřila k panství Hasištejn, to je však sporné. Další zprávy jsou spolehlivější. Ota z Bergova totiž roku 1383 prodal panství a hrady Starý i Nový Žeberk, třetinu Jirkova a řadu vsí včetně Jindřiššské Těmovi z Koldic. Od roku 1454 ves patřila k panství Červeného hrádku.

Za jedné z morových epidemií v 16. století vesnice zcela vymřela, znovu ji osídlili až poddaní z Vinařic. Z roku 1565 pochází první písemné dokumenty o Jindřišské, jsou jimi kupní smlouvy. Od roku 1579 obec už k Červenému hrádku nepatřila, Kryštof z Karlovic Jindřišskou stejně jako Vinařice prodal lobkovickému hejtmanovi na Hasištejně a majiteli panství Ahníkov, který obě obce připojil ke statku Boleboř. Statek pak na čas patřil pod panství Březno, od roku 1680 opět k Ahníkovu. Živnost obyvatel byla převážně zemědělská na žitných polích a minimu luk.

V roce 1787 měla obec 23 domů, o sedm let později přibyl další jeden dům. V nich hospodařilo 12 chalupníků a stejný počet domkařů, celkem asi 130 obyvatel. Jindřišská byla farně přidělena k Jirkovu. Obyvatelé se živili tkaním, pletením, pěstováním lnu a výrobou plátna. Pěstovali žito, ječmen, oves a později i brambory. Poddaní museli část svých výdělků odevzdávat panství, stejně tak museli pro Ahníkovské pány odpracovat určený počet hodin.

Od roku 1850 zkoušeli v Jindřišské dokonce pěstovat chmel. V obci tehdy žilo 150 obyvatel. V nedalekých lomech se lámal křemen a rula pro stavební využití. V blízkém Telšském údolí využívaly proudu říčky Bělé dvě pily a čtyři soustružny dřeva. Ve vsi byly 2 rybníky, jeden z nich se dodnes zachoval na návsi. Obec v roce 1850 získala samostatnost, dokonce k ní patřila osada Vinařice. Roku 1868 se stejně jako Vinařice stala Jindřišská osadou města Jirkova.
Díky nedbalosti dvou chlapců obec 22. září 1870 málem podlehla plamenům. Čtvrtina domů tehdy lehla popelem.

Do počátku 80. let 19. století Jindřišskou neprocházela silnice, pouze polními cestami byla obec připojena ke spojnici Červený Hrádek – Kalek. V letech 1877 – 1882 obyvatelé obce za přispění Jirkova konečně silnici vybudovali. V těchto časech žilo v obci 188 lidí, nejvíce obyvatel v její historii.
Krušnohorský spolek v Jirkově nechal u obce v roce 1892 zbudovat na vrchu Wachhübel (Na skalce) dřevěnou rozhlednu, která sloužila výletníkům k pohledu na České středohoří při cestě po někdejší turistické magistrále po okolí Jirkova. Po rozhledně není již přes půl století ani památky.

V letech 1935 – 1937 Jindřišská na krátkou dobu opět získala samostatnost, než byla opět připojena k Jirkovu. Po roce 1945 byli z Jindřišské vystěhováni její němečtí obyvatelé, které nahradili čeští přistěhovalci. Obec následně prožívala dva perné roky vášní vyvolané provokacemi i sabotážemi, v okolí vesnice často hořelo, ohněm byl dokonce zcela zničen jindřišský hostinec s tanečním sálem. V roce 1951 byla dokončena tříletá elektrifikace obce, až v roce 1986 měla Jindřišská zavedený vodovod.

Dnes žije v obci necelá dvacítka stálých obyvatel v devíti trvale obydlených domech. Dalších čtrnáct chalup je rekreačních. V obci se zachovala dvě hrázděná stavení, zařazená do kategorie památek II. stupně. Zvonici na návsi, která byla postavena v roce 1732, nahradila roku 1909 kaplička. Ta řadu posledních desetiletí chátrala, než se jí zželelo místním obyvatelům a chalupářům, kterým není vzhled obce, jedné z nejklidnějších rekreačních zón v oblasti, lhostejný. Okrašlující spolek obce Jindřišská nechal kapličku za pomoci města na počátku nového tisíciletí opravit, a tak dnes obecní svatostánek slouží jako malý kulturní objekt, ve kterém se konají koncerty a výstavy výtvarníků.

Okrašlovací spolek Jindřišská úzce spolupracuje s městem a tak byla rovněž vybudována autobusová zastávka a infomapa s krytou odpočívkou pro cyklisty, stará se o upravený vzhled návsi a městský mobiliář. Také pátrá po historii vsi a blízkého okolí. Proto se zasadil o obnovu stromořadí polní cesty spojující obec s historickou lesní turistickou magistrálou z Vinařic na Boleboř (Waldweg) a vyvíjí snahu po obnově rozhledny Na skalce, jejíž základy a přístupová cesta lesem jsou dodnes patrny 300 m jihovýchodně od návsi. Na zmíněné magistrále připomínané v r. 1881 byly překrásné rozhledy na Jirkov a do Telšského údolí. Dodnes se otevírá v borovém lese z dosud patrných základů vyhlídky Karlshöhe překrásný ucelený pohled na vodní nádrž Jirkov s tušenými rozvalinami hradu Neustein z roku 1411 na skalnatém ostrohu nad hladinou vody předhrady v soutoku Bíliny a Malé Vody. Dnes zde naleznete jen zbytky příkopů hradu opředeného tajemnou barvitou pověstí. Vyhlídka je asi 1,5 km jihozápadně od návsi Jindřišské.

Zdroj: Zdena Bittnerová : Obce chomutovského okresu