PR Písečný vrch, bývalý nejstarší křemencový lom v Evropě

Na hranici CHKO České středohoří u Břvan, najdeme přírodní rezervaci Písečný vrch. Byla zřízena roku 1996 na výměře 39,2 ha k ochraně významné geologické lokality, teplomilné vegetace a bohaté fauny teplomilného hmyzu. Území rovněž zahrnuje archeologické naleziště evropského významu.

Geologické poměry
Písečný vrch s nadm. výškou 317 m je významnou geologickou lokalitou, která podává cenné svědectví o dramatické minulosti Českého středohoří. Jedná se o denudační zbytek výplně explozivního kráteru – maaru, jehož struktury byly částečně odkryty křemencovým lomem. Písečný vrch představuje jeden z nejtypičtějšího příkladu tohoto typu explozivních sopek, aktivních až v závěru třetihorního vulkanismu především na západním okraji Českého
středohoří.

Zdejší křemence vynikají výtečnými mechanickými vlastnostmi a vysokým obsahem křemíku a byly proto těženy od nepaměti až do počátku 90. let minulého století. Bylo zde zastiženo celkem 15 archeologických kultur, přičemž věk nejstarších artefaktů, které jsou spojovány s aktivitou člověka vzpřímeného je odhadován na 2 miliony let. Tak staré stopy lidské přítomnosti jsou v Evropě velmi vzácné. Je pravděpodobné, že Písečný vrch je zároveň nejstarším křemencovým lomem na evropském kontinentu.

Byly zde získány bohaté nálezové soubory rovněž z období středního paleolitu, včetně zbytků obydlí starých 250 000 let. Ve starší době kamenné se zřejmě jednalo o velmi významné středisko kamenné industrie s dosahem do vzdálených sídelních oblastí. Na západní straně Písečného vrchu byla křemencová surovina dobývána i ve střední době bronzové, a to hlavně pro výrobu drtitel na obilí. Při jeho vzniku došlo k explozivnímu průniku magmatu přes sedimentární souvrství budované křemencem, který vznikl rekrystalizací svrchnokřídových písků a pískovců v tropickém podnebí starších třetihor. Přívodní komín vulkánu vyplňuje tzv. komínová brekcie – hrubozrnná hornina složená z čediče a zbytků starších hornin proražených sedimentárních souvrství. Hrdlo kráteru je pak vyplněno maarovými sedimenty – sopečnými tufity, roztroušenými bloky křemence rozlámaného při výbuchu a písky či pískovci. Kvartér je na území rezervace reprezentován hlavně sprašovými pokryvy.

Fauna a Flóra
Písečný vrch je významným stanovištěm teplomilné nelesní flóry a fauny. Vzhledem ke kontinentálnímu osídlení – doloženému prakticky nepřetržitě od starších čtvrtohor – se zde nikdy od doby ledové nevyvinula normální lesní
vegetace. V chráněném území se proto zachovaly úzkolisté teplomilné trávníky. V časném létě se některé partie při vrcholku kopce lesknou kvetoucími trsy chráněných druhů stepních trav. Fenomén kavylových stepí je rozvinut právě v západní části Českého středohoří, ve srážkovém stínu Krušných hor. Obdobu této vegetace lze v současné době nalézt především hluboko v nitru euroasijského kontinentu, v pásmu jihoruských a středoasijských stepí.

Z ohrožených druhů je možné zde nalézt kavyl Ivanov, kavyl sličný, řebříček štětinolistý, sasanku lesní, kozinec bezlodyžný, ostřici oddálenou, hořeček brvitý, len tenkolistý, černohlávek velkokvětý, sesel roční, diviznu brunátnou, rozrazil klasnatý nebo violku vonnou. Velmi bohatá je rovněž fauna bezobratlých, mimořádným druhovým bohatstvím se zde vyznačuje společenstva blanokřídlého hmyzu.

Z vzácných a chráněných obratlovců byly v tůních v bývalé těžebně zjištěni čolek obecný, čolek velký, ropucha krátkonohá a obecná, skokan skřehotavý a blatnice skvrnitá.