Najdeme ji na části svahu nad silnicí Lužice – Dobrčice, v nadmořské výšce 273 – 342 m v okrese Most. Její výměra jsou necelé 4 ha a vyhlášena byla v roce 1993. Jedná se o ochranu více než 200 exemplářů dubu pýřitého v různém věku od
nejmladší generace až po věkovité jedince mimořádné velikosti a bizarního habitu. Jedná se o výjimečně koncentrovaný výskyt tohoto jihoevropského prvku z hlediska celého ústeckého regionu.
Geologie:
Podkladem je čedičová hornina vystupující v několika místech na povrch a křídové sedimenty. Vznikly zde půdy bohaté na jílové minerály, se značnou predispozicí pro vznik kluzných vrstev. Vidíme tu početné ukázky aktivních, dočasně
zklidněných i stabilizovaných sesuvů. Přesvědčit se o tom můžeme, použijeme-li silnici Lužice – Dobrčice ( sjízdná pouze na kole), která zároveň tvoří hranici přírodní památky.
Květena:
V závislosti na změnách expozice svahů od jihozápadu k severozápadu se postupně mění na stepní charakter rostlinných společenstev na lesostepní až lesní (dubohabrový les s příměsí javoru přímo nad zástavbou okraje obce Lužice). Volné plochy mezi křovinami lesostepí – podstatnou složkou je dub pýřitý, hostí např. pupavu obecnou a pcháč bezlodyžný.
Lesnictví:
Vzhledem k předmětu ochrany má větší význam pouze okraj listnatého porostu na svahu se severní expozicí přímo nad okrajem zástavby vesnice, kdy výskyt dubu pýřivého postupně vyznívá.
Poznámka:
Postupně byla na této lokalitě chráněna jen skupina nejvzrostlejších exemplářů dubu pýřitého v kategorii chráněný přírodní výtvor, resp. památný strom.