Chvála Dlouhé stoky

Znalosti našich předků ze středověku nám někdy doslova berou dech. Úžasná díla vznikající s ohledem na lidské a technické možnosti překvapí nejednoho z nás.

Slavkovský les, náležící k panství Pluhů z Rabštejna, byl spolu s Krušnými horami od konce 15. století a v 16. století hlavním místem těžby cínu v českých zemích. Cín byl jedním z nejdůležitějších výrobků u nás. Kromě práce lidí byla nejdůležitějším pohonem pro těžbu a zpracování cínu vodní energie. Se vzrůstajícími nároky a rozšiřováním těžby vzrůstala i potřeba a nároky na vodní sílu. Vyřešením tohoto problému je vskutku velkolepé vodní dílo‚ Dlouhá stoka, jako pohonná energie pro vodní kola důlních čerpadel, rudných mlýnů, drtících stoup a hutních měchů.
Ze starých listin se dočteme o existenci starších vodních příkopů již z 15. století. Jeden z nich běžel ze stejných míst a v podstatě veden po vrstevnicích stejným směrem jako pozdější hlavní vodní příkop zvaný Stoka. Za panování Ferdinanda I roku 1530 vytyčil slavkovský měřič Rossmeisl trasu nového příkopu, nazvaného Flossgraben (překl. příkop na plavení dřeva, Plavební stoka), dnes zvaného Dlouhá stoka. Na jaře roku 1531 byly zahájeny výkopové práce. Účel Stoky byl dvojí: jednak posílit přívod vody do slavkovského údolí, jednak tudy dopravovat dřevo z lesů.

Práce na Stoce trvaly pouhých 6 let a nový příkop byl dokončen roku 1536, dlouhý asi 21,53 km, s výškovým rozdílem zhruba 35 cm na 100 m. Nelze se ubránit obdivu nad těmito údaji. Protože Stoka přetínala řadu místních silnic, bylo na ní zbudováno 35 mostů a 13 stavidel na rozvod vody do jednotlivých náhonů. Na svou dobu jde o vodní dílo, které snad ve střední Evropě nemělo obdoby rozsahem ani způsobem provedení. Stoka byla totiž zásobovaná vodou z říčky Rody a z Kynžvartského rybníka, ale byly do ní sváděny i jiné menší toky, což znamenalo promyšlený radikální zásah do přirozeného vodního režimu krajiny. Po třicetileté válce postupně těžba cínu na Slavkovsku upadala a již nikdy nedosáhla své bývalé slávy. Dlouhá stoka však zůstala ve své větší části zachována jako památník lidského důmyslu a fortelné práce. V nedávné minulosti proběhla citlivá oprava poloviny Dlouhé Stoky, druhá etapa se s podporou evropských fondů započíná.