Jak fungují větrné elektrárny

Krušné hory se stávají rájem pro větrné elektrárny. Když se už na ně díváme, někdo s odporem, někdo s potěšením, přečtěme si, jak vlastně fungují. Zároveň je v článku několik odpovědí na otázky ohledně větrníků. I když s některými odpověďmi by se dalo i nesouhlasit.

Vítr vzniká v atmosféře na základě rozdílu atmosférických tlaků jako důsledku nerovnoměrného ohřívání zemského povrchu. Teplý vzduch stoupá vzhůru, na jeho místo se tlačí vzduch studený. Zemská rotace způsobuje stáčení větrných proudů, jejich další ovlivnění způsobují morfologie krajiny, rostlinný pokryv, vodní plochy.

Působením aerodynamických sil na listy rotoru převádí větrná turbína umístěná na stožáru energii větru na rotační energii mechanickou. Ta je poté prostřednictvím generátoru zdrojem elektrické energie. Podél rotorových listů vznikají aerodynamické síly; listy proto musejí mít speciálně tvarovaný profil, velmi podobný profilu křídel letadla. Se vzrůstající rychlostí vzdušného proudu rostou vztlakové síly s druhou mocninou rychlosti větru a energie vyprodukovaná generátorem s třetí mocninou. Je proto třeba zajistit efektivní a rychle pracující regulaci výkonu rotoru tak, aby se zabránilo mechanickému a elektrickému přetížení věrné elektrárny.

Často diskutované otázky

Hlučnost

Konstrukce moderních větrných elektráren pokročila natolik, že ve vzdálenosti cca 500 m od stožáru větrné elektrárny o výkonu 2 MW hladina hluku splňuje hygienické limity, tj. 40 dB. Negativní zkušenosti s hlukem se vztahují zejména k větrným elektrárnám starší konstrukce z první poloviny 90. let minulého století.

Ohrožení ptáků a plašení zvěře

Dle výzkumu britské Královské společnosti pro ochranu ptáků na základě měření ve Walesu připadá na každých deset tisíc ptáků pouze jedna smrtelná kolize. Neskonale větší problém pro ptactvo představuje automobilový provoz nebo vedení vysokého napětí .

Dle výzkumu, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na veterinární univerzitě v Hannoveru, se provádělo srovnání území s větrnými elektrárnami a bez větrných elektráren. Výzkum nepotvrdil obavy, že by větrné elektrárny zapříčinily stěhování divoce žijící zvěře (zajíci, srnčí, lišky a další zvěř).

Vliv na příjem televize a rádia

Tento problém by se mohl vyskytnout tehdy, kdyby byly stožáry větrných elektráren umístěné v bezprostřední blízkosti antény vysílače. Běžný provoz příjmu rozhlasu, televize a sítě mobilních operátoru sítě GSM neruší.

Vliv stínu rotující vrtule (tzv. diskoefekt)

Tento jev se projeví pouze za slunečného počasí, je-li slunce nízko nad obzorem ráno nebo večer. Při umísťování větrných elektráren se již ve fázi projektu dbá na to, aby rušivý vliv jejich stínů zasahoval lidská obydlí co nejméně.

Vliv na turistický ruch

Údaje z britské studie vlivu větrných farem na turistický ruch prováděné britskou parlamentní komisí z května 2006 nezaznamenaly pokles návštěvnosti míst, kde jsou postavené větrné elektrárny. Skutečnost je taková, že se návštěvnost takových míst naopak zvýšila. Zkušenosti z České republiky tuto situaci potvrzují – ať se jedná o větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku nebo Pavlova na Jihlavsku.

Tento článek je převzat ze stránek www.cez.cz