Námětem k tomuto článku byla kniha Proměny měsíční krajiny od Stanislava Štýse a Liběny Helešicové.
Ten kdo projíždí krajinou sevročeské hnědouhelné pánve, vnímá spíše těžbu a s ní spojenou devastaci krajiny. Nová pole, lesy, sady, vinice a jezera bere jako něco samozřejmého. Ačkoli právě ta jsou výsledkem dlouholeté práce desítek odborníků, mnoha stovek lidských rukou… Najde se však dost takových, kteří vidět nechtějí. Kteří nechtějí vidět úpornou a úspěšnou snahu napravit výsledky a následky lidského působení v krajině.
Na části Velebudické výsypky přilehlé k Mostu je rekultivačně vybudován rozsáhlý park, jehož součástí je dostihový areál
Zajímavým příkladem využití měsíční krajiny je autodrom na výsypce lomu Vrbenský
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let byl pohled na lom Benedikt po dokončení těžby nevábný. Co z něj za dvacet let vytvořili rekultivátoři je zřejmé ze snímku
Dva pohledy od Souše ke Komořanům
V Souši u Mostu byl vytěžen lom Vrbenský. Po dosypání vnitřní výsypky byl celý tento prostor izolován, zpevněny břehy a přivedena voda, takže zde v roce 1992 vzniko úplně nové jezero
Nebýt na těchto záběrech stejné pozadí, těžko bychom uvěřili, že se jedná o totéž území v sousedství obce Světec na Bílinsku. Foto v letech 1957 a 1992
Na urovnanou výsypku pod Jedlovou horou u Chlumce byla navezena vrstva ornice, snímky byly pořízeny s odstupem 20 let
Lom v těsném sousedství obce Hamr u Litvínova byl v padesátých letech vytěžen. Zemědělská rekultivace byla provedena bez překryvu ornicí. Daří se zde hlavně jetelovinám
Na následujících snímcích je vidět jak výrazně se během těžby a rekultivace mění terén. První fotografie byla pořízena v roce 1972 jako součást dokumentace likvidace města Most, druhý obrázek charakterizuje období těžby a na třetím obrázku jsou již zahájeny rekultivační práce (1992) na vnitřní výsypce lomu Most.
Pohled na tuto fotografii nám napoví, proč bylo hrozně svůdné odtěžit mohutnou sloj i pod středověkým královským městem Most
Poslední budovy starého Mostu v očekávání svého konce