Z Chomutova do Abertam

Už několik let pořádá parta cyklistů z Chomutova výlet do Abertam, skládá se ze tří dnů.

1.den 85 km – Chomutov – Kadaň – Klášterec – Perštejn – Horní Halže – Klínovec – Boží Dar – Ryžovna – Abertamy

2. den 55 km- Abertamy – Nové Hamry – Přebuz – Jelení – Horní Blatná – Pernink – Abertamy

3.den 60 km – Abertamy – Boží Dar – Měděnec – Nová Ves – Křímovská přehrada – I. mlýn (Chomutov)

Trasy se každý rok různě mění, základem je Chomutov – Abertamy – Chomutov.

Příběh účastníka cyklovýletu, jak to viděl Zdeněk Kubík, zároveň tvořitel stránek http://www.countrybike.estranky.cz

Obrázky doplnily www.krusnohorsky.cz

Hned v úvodu musím říct, že to byly Abertamy jedna báseň.

Krásné počasí, dobrá nálada a dobrá parta. Z mého hlediska jsme jeli novou trasou, která se určitě všem líbila. Ráno jsme se sešli poněkud netradičně před supermarketem
Billa.

Čekali jsme na příjezd Petra, který nám odveze veškerou batožinu přímo do místa autem a aby mu to nebylo líto, že nejede na kole pojede nám naproti.

Setkání bylo zase jako vždy na Měděnci, kde opravdu dobře vaří a ani ceny nejsou přemrštěné jako v jiných atraktivních lokalitách. Asi tam přemýšlejí hlavou. Po posilnění jsme se vydali pod vedením zkušených horalů Jirky a Martina již směrem na Abertamy.

Tam nás čekalo milé překvapení v podobě nového ubytování. Bývalá ubytovna přešla do soukromých rukou a tak nás tam už asi nechtěli. Chata Majka nebo jak se to jmenovalo (pozn. chata Milka) byla příjemná stavba s místem pro kola, zahradním krbem a vybavenými pokoji. Sprchový kout, umyvadlo a televize na pokoji jistě každého potěší. Po nezbytném doplnění zásob v místním obchůdku jsme jako tradičně zašli do restaurace U Siegla (nevím jak se to píše fotbal mě moc nebere). Tam jsme pojedli a popili a šli spát. Někteří se ještě bavili až do pozdních hodin stolním tenisem, který byl také ve vybavení chaty. Usnuli jsme ani nevíme jak, protože mnozí z nás toho měli jak buchet a to nemyslím alkohol. ale množství km, které jsme ten den ujeli.

Druhý den se mělo jet někam na německou stranu, ale bylo rozhodnuto, že to bude „oddychový“ den. Pojede se tedy na naší straně. Cestou budeme navštěvovat různé osvěžovny a kochat se krásami Krušných hor. V Nových Hamrech jsme udělali zastávku na osvěžení. Bylo opravdu horko a po náročném sjezdu kamenitou cestou přijde žejdlík opravdu vhod. Navíc tam byla ještě velmi hezká a příjemná číšnice, takže samozřejmě u jednoho nezůstalo.
Hoši zakrátko znali pomalu celý její životopis. Byla velice sdílná a dokonce nás samozřejmě z legrace pozvala do svého rodiště někde na Moravě.

Cestou jsme se ještě stavili v bufetu u Kapitána, kde nám bylo podáno jakési řezané pivo, ale bylo dobré. Petr se snažil oživit telefonní přístroj jež mu při pádu do vody nabral a tudíž přestal fungovat. Zatímco já bych byl z toho asi hodně rozmrzelý a to je slabé slovo, Petr to nesl statečně i když z toho zjevně také neměl radost. Směřovali jsme k domovu a všichni se již těšili na večerní mejdan. V krámku se nakoupilo „palivo“ jak na grilování tak i na vnitřní vytápění.

Rozhodlo se, že budeme grilovat zakoupené klobásky a sedět až do pozdních hodin venku. Rozdmýchávače grilu se ujal Marián, ale zjevně se mu to moc nedařilo. Nebýt ochoty mladé paní od vedle, která nám dala tzv.PEPO asi bychom museli jíst klobásky studené.

Postupem doby se z nás stávaly rumové pralinky a zábava začínala nabírat na obrátkách.

Venca vytáhl kytaru a začalo se zpívat. Návrh z mojí iniciativy aby se šlo do budovy byl několikrát odmítnut. Teprve až když byla opravdu každému zima přemístili jsme se dovnitř.

Útulná společenská místnost již neuvítala Jirku, který zmožen z cyklistiky(cha cha) usnul. Později se však dostavil a sám se mohl na vlastní oči i uši přesvědčit, že Lada umí hrát na kytaru. Před tím se chtěl pomalu sázet o tučnou sumu, že neumí a jen tak kecá. Nakonec vydrželi jen nespavci Lada a já a úplně nakonec tam zůstala Lada sama s kytarou a nedopitými pivy.

V neděli ráno ještě mnozí spinkali zatím co jiní už byli po snídani. Zaplatili jsme 170 Kč za noc a jali se pomalu ubírat k domovu. Cestou jsme se ještě stavili na Rýžovně kde se nám líbí, ale v poslední době tam došlo k obrovskému nárůstu cen zvláště piva. 35 Kč za půllitr je již opravdu dost.

Po nezbytné zastávce na Měděnci jsme již individuálně směřovali na I.mlýn kde jsme se měli opět setkat s Petrem, který nám odvezl batohy. Již jsme měli všichni „nakoupíno“ a Petr nikde. Měli jsme vážné obavy aby se něco nestalo. Každé přijíždějící auto jsme vyhlíželi jako Petrovo. Nakonec ale v pořádku dorazil k naší velké radosti.

Konečně jsme se mohli rozjet ke svým domovům. Už se všichni těšíme na poslední (pozn.r. Jelikož se tak líbilo v chatě Milce, nemusí to být poslední) jubilejní desátý ročník ročník Abertamy 2011.