Obnova lesů v Krušných horách

Lesy ČR intenzivně usilují o zlepšení stavu půd v severočeských Krušných horách,

zatížených průmyslovou činností. V současné době jde Lesům ČR především o to, aby v tamním prostředí došlo k postupné obnově původní dřevinné skladby místních lesů, která je pro Krušné hory historicky typická. „Jedná se o dlouhodobý a finančně náročný projekt, který však stojí za to realizovat. Při jeho naplňování využijeme i doporučení řady výzkumných projektů a studií,“ říká generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. Díky nejnovějšímu projektu tak Lesy ČR v Krušných horách postupně přemění v současnosti převažující skladbu náhradních dřevin.

Podnik hodlá pro maximální efektivitu projektu využít i finanční podpory Evropské unie. „Odborníci Lesů ČR proto zpracovali speciální program „Projekt obnovy lesa v imisní oblasti Krušných hor“, s jehož realizací se počítá na území lesních správ Lesů ČR Klášterec, Litvínov a Děčín. Náklady dosáhnou až 116 milionů korun. Samotný projekt odstartuje letos na podzim (2010) a skončí v roce 2013, přičemž následná péče bude pokračovat do roku 2015,“ vysvětluje výrobně technický ředitel Lesů ČR Vladimír Krchov. „Zároveň připravujeme druhou fázi těchto projektů, v přibližně stejném finančním objemu, se začátkem realizace v roce 2011,“ dodává Vladimír Krchov.

Do současnosti financovaly přeměnu dřevin v Krušných horách z náhradních na původní Lesy ČR výhradně ze svých prostředků. Ročně jde o částky v rozmezí 80 až 100 milionů korun. „V současnosti v Krušných horách ročně obnovujeme 600 – 700 hektarů lesa s využitím přibližně 2,5 milionů kusů sazenic převážně smrku a buku. Díky naším novým cílům počítáme s nárůstem rozsahu zalesnění na cca 800 hektarů ročně,“ říká Svatopluk Sýkora.

V důsledku špatného stavu ovzduší v Severních Čechách se v minulosti v Krušných horách vytěžilo cca 36 000 hektarů lesů. Místo nich lesníci zakládali porosty náhradních dřevin tvořených dřevinami jako bříza, smrk pichlavý, kleč, jeřáb, olše, modřín a řadou dalších, které jediné byly schopny růstu v těchto podmínkách. Tyto porosty dnes plní především půdoochrannou a vodohospodářskou funkci lesa (cca 24 000 hektarů v působnosti Lesů ČR), dřevoprodukční funkce je málo významná.

„V průběhu devadesátých let minulého století došlo k významné redukci průmyslových emisí a podařilo se vytvořit startovací podmínky pro přeměnu porostů náhradních dřevin na porosty cílové, které by opětovně v optimální míře plnily požadované mimoprodukční i produkční funkce lesů,“ vysvětluje Vladimír Krchov.

Lesy ČR zadaly ke Krušným horám výzkumný projekt

Na rozsáhlý a složitý úkol přeměny dřevinné skladby se Lesy ČR již dříve připravily zadáním výzkumného projektu nazvaného “Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor“. Výstupem projektu je nejen přehledné shrnutí nejdůležitějších informací o životním prostředí, ekosystémech a lesních porostech v Krušných horách, ale i návrh dalšího postupu lesního hospodaření v této oblasti. Kromě rozsáhlého materiálu shromážděného lesnickým výzkumem v minulých desetiletích byly ve výstupu výzkumného projektu vyhodnoceny také výsledky dvou podpůrných studií o současném stavu lesních porostů a o mysliveckém hospodaření v oblasti.

Smrku pichlavého v Krušných horách ubývá

V poslední době přibylo značné poškození smrku pichlavého houbovými patogeny. Od roku 2009 je to především kloubnatka smrková, která napadá nevyrašené pupeny smrku. Při opakovaném silném napadení strom přestává rašit a během několika let odumírá. Toto houbové onemocnění se v současné době stává limitujícím faktorem existence smrku pichlavého. „Při současné dynamice poškození nelze vyloučit katastrofický vývoj, při kterém může během několika let odumřít přibližně sedm tisíc hektarů porostů se zastoupením smrku pichlavého. Výsadba původních dřevin by měla takovému scénáři zabránit,“ uvádí Vladimír Krchov.

Lesy ČR v Krušných horách podporují i veřejně prospěšné funkce lesů

Kromě lesnického hospodaření jsou v popředí zájmu Lesů ČR i ostatní mimoprodukční funkce lesů a jejich zpřístupnění pro širokou veřejnost. V rámci Programu 2000, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů, se v Krušných horách podařilo vybudovat odpočinková místa, čtyři naučné stezky, cyklostezky, turistické stezky, anebo opravit dvě studánky a tři drobné stavby v přírodě. Vše pro příjemný pobyt návštěvníků lesa na turisticky atraktivních místech hor.

Lesy ČR spravují v Ústeckém kraji necelých 112 tisíc hektarů lesních pozemků. Už při pohledu na mapu republiky je zřejmé, že Ústecký kraj má pestré přírodní podmínky, navíc místy značně, jako právě například Krušné hory, ovlivněné činností člověka zejména v minulém století.

Krušné hory tvoří ve směru od severovýchodu na jihozápad 130 kilometrů protáhlou oblast. Nadmořská výška je převážně mezi 700 – 1000 m.n. m., do vnitrozemí území klesá do podkrušnohorských pánví. S tím souvisí i průměrná roční teplota, která se pohybuje kolem 5,4 stupňů. Pro oblast jsou typické teplotní inverze dosahující výšek několika set metrů, kdy podkrušnohorská pánevní oblast je vyplněna studeným vlhkým vzduchem a mlhou. Takové situace se vyskytují hlavně v zimním období. V Krušných horách se proto velmi často vytváří ledovka a námraza.

zdroj: Lesy České republiky