Hřebečná, na horizontu Božidarský Špičák ↓
Dalším neméně poutavým místem v západní části Krušných hor je Hřebečná a její okolí.
Její vznik je datován do 16. století, kde impulsem k jejímu vzniku byly i dnes všudypřítomné doly či šachty.
První zaručené zprávy jsou z roku 1545, kdy už byly známy rudní žíly na tzv. Předním Hengstu, (Červená jáma) a započaly práce na zadním Hengstu, (důl Mauritius) , který se dočká svého znovuotevření.
Vše můžeme poznat na naučné stezce Horská naučná stezka Hřebečná – Ryžovna .
Více o těžbě se dozvíte na Hřebečná – Červená jáma
Po úpadku dolování museli obyvatelé Hřebečné hledat i jiné způsoby obživy než hornictví.
Proto se začíná rozvíjet typicky domácí krušnohorská výroba – krajkářství, paličkování a vyšívání krajek.
Časem se k tomu přidala další řemeslná činnost – výroba rukavic, která měla své centrum v sousedních Abertamech, ale řada drobných provozů včetně barvíren a jircháren (koželužny).
V letních měsících se na zdejších horských lukách pasou ovce, sýry z ovčího mléka poté vyráběné můžeme koupit na Ryžovně .
Další naučnou stezkou , která vede v okolí Hřebečné je Naučná stezka Alexandra Wüsta .
Nad Hřebečnou najdeme zajímavost – Přírodní rezervace Ryžovna .
V okolí Hřebečné vede červená turistická spojující Boží Dar a Horní Blatnou, v létě vhodná na cyklovýlety, zimním období slouží jako lyžařská magistrála.
V 90. letech zde bylo vybudováno několik penzionů, na místech původních chalup se objevilo i několik novostaveb. Trvale však zde dnes žije jen necelých čtyřicet obyvatel. V současnosti spadá pod kilometr vzdálené Abertamy.