Přírodní památka U Cihelny

Naleziště eleganu asi 1km severně od Hazlova na území přírodního parku Halštrov ve Smrčinách.

Katastrální území: Hazlov

Nadmořská výška: 568 – 582 m

Výměra: 3,25 ha

Vyhlášeno: 1989, nově 1998

Klasické naleziště unikátní odrůdy minerálu vesuvianu, kterou v roce 1822 hrabě Kašpar Šternberk nazval (podle Warnerova mineralogického systému) egeran.

Geologie

Chráněné území leží v nivě a na svahu údolí Hazlovského potoka na plášti smrčinského žulového plutonu. který intrudoval do krystaliniku smrčinsko-krušnohorského antiklinoria. Erlany, které vznikly kontaktní metamorfózou z původních krystalických vápenců, obsahují unikátní paragenezi nerostů. Nerost vesuvian, zde zvaný egeran, je složitým alumosilikátem Ca, Mg a Fe.

Květena

Přírodní památka má z botanického hlediska malou hodnotu. Severní části území tvoří uměle obnovená louka v nivě Hazlovského potoka a mez s vysázenými stromy — dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), a s remízem tvořeným náhodnou směsí dřevin — kromě dubu a jasanu navíc javor klen (Acer pseudoplatanus), líska obecná (Corylus avellana), trnka obecná (Prunus spinosa). Údolní svah v jižní části je pokryt smíšenými převážně listnatým lesem se starými exempláři buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu a několika jedlemi bělokorými (Abies alba). Představu bučiny narušuje nitrofilní podrost lesa (druhy třídy Galio–Urticctea). Chráněné ani regionálně významné druhy rostlin nebyly zjištěny.

Využití

V severní části území přírodní památky jsou dvě mělké rýhy, kde byl v minulosti patrně hledán egeran. Dnes jsou zarostlé keři a zasypané úlomky erlanu a žuly. Sběratelé minerálů otevřeli v nedávné minulosti v této části chráněného území vandalským způsobem několik odkryvů. Nebezpečí představuje zájem o těžbu wolframu, jehož ložisko bylo nalezeno v severním ochranném pásmu přírodní památky.

Poznámka

Hazlovské naleziště je první známou lokalitou egeranu v Čechách. Název egeran byl zvolen podle německého názvu města Cheb — Eger. I když se později ukázalo, ze tento minerál je sloupcovitou odrůdou vesuvianu a byl také nalezen na jiných lokalitách v Čechách i na Moravě; zůstalo toto nalezišti jedinečné svým prvotním nálezem.

Lokalita má také kulturně-historickou hodnotu, neboť nález minerálu je spjat s pobytem J.W. Goethe na Chebsku.

Zdroj:
Plzeňsko a Karlovarsko

Chráněná území ČR XI.