Přírodní rezervace Lipovka

Květnatá louka vzdálená asi 2,3 km jihozápadně od Dolního Žandova.

Katastrální území: Horní Žandov

Výměra: 1,75 ha

Zachování ochrana květnaté louky s populací vemeníku dvoulistého a pětiprstky žežulníku.

Geologie:

Území přírodní rezervace leží na svahu vrchu Lipovka (670,8 m n. m.) na zlomovém okraji Dolnožandovské pahorkatiny, horninovým podkladem jsou slabé přeměněné usazeniny (svory, pararuly) svrchnoproterozoického až prvohorního stáří. Půdní pokryv tvoří skeletovitá kambizem typická (var. kyselá) s kyselou kambizemí pseudoglejovou, střídavě přecházející do kambického pseudogleje.

Květena:

Mimořádně cenný zbytek květnatých mezojilních luk (Arrhenatherion) a krátkostébelných trávníků (Violion caninae), jejichž společným znakem je relativně vysoká druhová pestrost. Mezi 15 zaznamenanými druhy trav převazují kostřava červená (Festuca rubra), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), hojnější je i třeslice prostřední (Briza media) a lipnice luční (Poa pratensis). Jižní orientace svahu s nízkým znásobením živinami a pravidelným kosením podporují (hlavně v horní části louky) prosperitu některých teplomilnějších druhů a také uvedených společenstev svazu Violion caninae. Četnější populace tvoří např. svízel syřišťový (Galium verum), kokrhel menší(Rhinanthus minor), pampeliška srstnatá (Leontodon hispidus), jitrocel kopinatý (Piantágo lanceolata), pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus), bika ladní (Luzula campestris), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), hrachor horský (Lathyrus linifolius), ostřice jarní (Carex caryophyllea) a další druhy. Z hlediska ochrany přírody jsou tu významné tří druhy našich orchidejí, vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), bradáček vejčitý (Listera ovata) a především pětiprstka žezulník (Gymnadenia conopsea).

Zvířena:

Systematický zoologický průzkum nebyl zatím proveden. Při náhodném pozorování byly zjištěny běžné druhy, např. ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).

Využití:

Každoroční kosení louky se řídí požadavky ochrany přírody. Plochu nelze ponechat sukcesnímu vývoji — to by znamenalo rozšíření hasivky orličí (Pteridium aquilinum) a rozvoj náletů dřevin, což by ohrozilo složení bylinného patra.

Zdroj:
Plzeňsko a Karlovarsko

Chráněná území ČR XI.