Přirozená živočišná a rostlinná společenstva na čedičových vyvřelinách neovulkanické stolové hory. Jihozápadní svah a hrana vrcholové plošiny Chlumské hory.
Katastrální území: Chlum
Nadmořská výška: 532 – 650 m.n.m
Výměra: 3,45 ha, podle prověrek z roku 1984 11,92 ha
Vyhlášeno: 1947, nově 1988
Geologie
Horninový podklad tvoří nefelinický bazaltit třetihorního stáří, budující rozsáhlou stolovou horu na zbytku lávového příkrovu. Plochý povrch stolové hory je členěn nevýraznými kupovitými vyvýšeninami, úpady a sufózními závrty. Na okrajových svazích jsou mrazové sruby a srázy, balvanité osypy svahové sutě, na jihovýchodním hřbetovém výběžku vznikly výrazné tvary svahové deformace — odsedání okrajových ker neovulkanitů (rozevřené trhliny). Na silně skeletovitých bazických horninách vznikly mělké půdy typu rankeru — ranker typický (litický), s kambizemí rankerovou a menšími plochami litozemí. O něco hlubší pokryvy zaujímá kambizem eutrofní.
Květena
Vegetační kryt je tvořen především formací subxerofilní teplomilné doubravy s dominancí dubu a lípy z řádu Quercetalia pubescentis. Dále se zde nachází vegetace sutí a mělkých skeletových půd svazu Alysso-Festucion pallentis, vegetace lesních plášťů a lemů svazů Geranion sanguinei a Trifolion medii. Mezi nejzajímavější druhy zde patří pupava obecná dlouholistá (Carlina vulgaris subsp. striata), třezalka horská (Hypericum montanum)» kakost krvavý (Geranium sanguineum) a hrachor černý (Lathyrus niger). V severozápadních Čechách ojedinělá je zdejší vzácná orchidej okrotice červená.
Lesnictví
Lesy na území přírodní rezervace jsou vedeny v kategorii lesů ochranných na mimořádně nepříznivých stanovištích v subkategorii borové.
Využití
Přírodní rezervace je přístupná po značené turistické cestě vedoucí z Manětína přes hřbet Chlumské hory do Chlumu. Určité nebezpečí pro rezervaci představuje zarůstání skalních výchozů a sutí náletem růží a trnek, dále šíření náletu nepůvodního akátu a nebezpečí tracheomykózního onemocnění dubů.
Zdroj:
Plzeňsko a Karlovarsko
Chráněná území ČR XI.