Žentour v Johanngeorgenstadtu

Poté, co ztratil koňský žentour svůj význam jako těžní zařízení pro báňský průmysl, ujal se ho zemský spolek Saské domovské ochrany a nasbíral pro nejnutnější opravy v roce 1920 cca. 30.000 marek. Poté sloužil žentour na víc než 25 let jako technická památka.

foto:http://www.pferdegoepel.de

V roce 1946 začala firma SAG WISMUT v Johanngeorgenstadt s těžbou uranu. Dolování se obnovilo v nevídaném rozsahu. Na památníky historie báňského průmyslu se přitom nebraly vůbec žádné ohledy – tak byl v roce 1948 zničen poslední zachovalý koňský žentour v Sasku.

Celé roky byla požadována obnova žentouru. Od roku 1975 se sbíraly fotografie a kresby a byl vypracován projekt, který ovšem neměl před revolucí šanci na realizaci. Úspěch se dostavil až v roce 1991 – svobodný stát Sasko poskytl nutné finanční prostředky pro funkční výstavbu žentouru podle původního originálu.

Většinou místní firmy zrealizovaly komplikovanou stavbu. Již 17. června 1992 byl slavnostně položen základní kámen. Do konce srpna byly položeny základy a postavena příhradová konstrukce žentourové pyramidy a zaháněcí budova. Na podzim 1992 byla zaháněcí budova táflována a začalo se šindelováním žentouru. Jako vedlejší budova pro žentour s pokladnou, záchody a výstavní síň byla postavena kopie kloboučnického domu štoly Eleonora.

V červenci 1993 začala vestavba strojních součástí a odkrývání zasypané šachty. Ukázalo se přitom, že 245 let stará zeď, zděná nasucho, stojí pevně a bezpečně. Mezitím se upravilo i vnější zařízení. Při celkové obnově stavby se znovu ukázalo, jak naši předci našli technicky jednoduché a přitom účelné řešení.

http://www.pferdegoepel.de

[google-map-sc width=“580″ zoom=“14″]