Kostel v Hoře Svatého Šebestiána

Kostel Svatého Šebestiána.

Byl v této obcí nádherný kostel. Bohužel jen do roku 1967. Nacházel se v místech dnešního parčíku.

Tehdy rozhodli bolševici, že musí k zemi.

Dne 13. září 1854 postihla Horu Svatého Šebestiána těžká bouře, skoro celé město vyhořelo, s výjimkou několika domů.Kostel na náměstí se stal rozvalinou opěrných zdí. Bohoslužby se pochopitelně musely konat nouzově ve filiálním

kostele v Nové Vsi. Město se snažilo rychle vytvořit náhradní kapli-modlitebnu po dobu, než se podaří znovu vybudovat farní kostel.

Při tomto požáru utrpěl v Hoře Sv.Šebestiána i hlavní celní úřad s byty a vozovnou, celní úřad byl přeložen do Chomutova a na podnět šebestiánské městské rady a chomutovské rady i diecéze pražská správa studijního fondu rozhodla, že z vozovny se zřídí nouzová kaple. To se podařilo v roce 1857.

Město ruinu kostela považovalo za ostudu a vehementně bojovalo za obnovu historického farního kostela. Hledalo definitivní místo, buď původní, nebo výraznou dominantu. Objevily se také hlasy z Nové Vsi, vyhlásit místní kostel na farní a dokonce i vybudovat kostel v býv. Menharticích. Spory byly občas temperamentní, občas věcné, jindy to byly zbytečné rekursy.

Houževnatá jednání městského zastupitelstva se souhlasem císařského a královského okresního hejtmanství a také s představiteli pražského místodržitelství byla nakonec úspěšná. Proto konečně 1. června 1874 byl vyhlášen konkurs šebestiánské stavby kostela a zvítězila oferta / nabídka, návrh / chomutovského stavitele Josefa Dausche. Předpokládané náklady činily 60 990 zl. rak. měny.

Z toho mělo hradit místodržitelství 39 652 zl. a k tomu měly přispět Hora Sv.Šebestiána, město Chomutov, Nová Ves, Menhartice, Reizenhein a Jilmová.

V srpnu 1874 byla zahájena demolice ruiny bývalého kostela a 11.října 1874 byl položen základní kámen nového kostela.

Díky mimořádnému dobrému počasí stavba rychle pokračovala, včetně obou věží, hlavní i věžičky s umíráčkem.

Ale sousední obce neměly dost peněz a měly proto nést 20 ročních splátek ve prospěch pražského studijního fondu. V říjnu 1876 byl na věži ve výšce 45 metrů upevněn kříž, v dalším roce se práce pozdržely díky počasí, ale koncem roku 1877 byly skončeny truhlářské práce. V témže roce předala chomutovská zvonařská firma Herold harmonicky vyladěné zvony a pražská firma Schiffner postavila varhany.

3.listopadu 1877 přijel pražský kardinál Schwarzenberg se svým doprovodem a ceremoniáři a za účasti řady duchovních, představitelů úřadů, spolků a za řady věřících kostel vysvětil.

V roce 1916 nařídila rakouská vláda sepsat a postupně realizovat rekvizici mosazných a cínových výrobků, m.j. zejména kostelních zvonů.

Bezohledně byly zabaveny také historicky i umělecky cenné zvony, naprostá většina zvonů skončila ve slévárnách jako zvonovina ve vojenských zbrojovkách při výrobě děl.

Dějiny kostela v Hoře Sv.Šebestiána byly ukončeny 15. března 1967, kdy byla zahájena jeho demolice. Kostel byl již ve značně zchátralém stavu. Peníze na opravu nebyly.

Navíc kostel vytvářel orientační bod, který nevyhovoval proti-vzdušné obraně státu a nově vybudovaným kasárnám s raketovým vojskem.

Proto byl vydán tehdejší bolševickou vládou příkaz k jeho likvidaci.