U Kryštofových Hamrů a Výsluní vznikne obří větrná farma

Ústecký krajský úřad povolil stavbu obří větrné farmy u Kryštofových Hamrů a Výsluní v Krušných horách. Z požadovaných 32 větrníků povolil stavět 25, zjistila ČTK ze systému hodnocení ekologické zátěže EIA. Proti záměru protestovala občanská sdružení a obce i Česká inspekce životního prostředí. Většina elektráren má být u Kryštofových Hamrů, které se k elektrárnám zatím staví vstřícně. Jedna podobně velká větrná farma už o několik kilometrů dál funguje.

Investorem parku je plzeňská firma APB Plzeň. Původní plány byly na 47 větrníků, což by z farmy udělalo největší podobný projekt v Česku. Firma nakonec své záměry upravila na 29. Krajský úřad u nich při vydávání povolení EIA vyjmul další čtyři; podobné škrty v posuzovaných projektech krajský úřad udělal už poněkolikáté. Vznik ostatních vrtulí teď závisí především na stanovisku dotčených obcí a na získání stavebních povolení.

Čtyři větrníky mají vyrůst na území městečka Výsluní, které proti záměru hlasitě bojovalo. „Město v nově připravovaném územním plánu s těmito navrženými elektrárnami nepočítá,“ uvedlo ve svých připomínkách. Zbylých 21 mají být v katastru Kryštofovy Hamry, jejichž vedení se nestaví proti. Víska na německých hranicích by na poplatcích za větrníky inkasovala kolem šesti milionů korun ročně, což je víc než její současný rozpočet.

Proti plánům se staví i obec Měděnec, která prý připravuje zapsání vrchu Mědník do seznamu kulturních památek UNESCO, což by větrné elektrárny zhatily. Velké množství námitek proti stavbě mělo i několik místních, občanské sdružení Krušno a Česká inspekce životního prostředí, úředníci je ale nakonec vesměs neuznali. Nejčastější výhradou bylo zničení krajinného rázu, hluk a takzvaný flicker, nepříjemné míhání stínů od vrtulí.

Firma APB Plzeň se od loňska k větrným elektrárnám nevyjadřuje. V podobných případech se cena pohybuje od 80 do 100 milionů korun za jednu elektrárnu, celkově tedy zřejmě půjde zhruba o dvě miliardy. Investorovi se budou peníze rychle vracet. Výkupní cena se zelenými bonusy je pro letošek 3190 korun za megawatthodinu, u 25 plánovaných elektráren se počítá s výrobou 79 gigawatthodin ročně. Investor by tedy utržil každý rok přes čtvrt miliardy, což by investici splatilo zhruba za osm let. Plánovaná životnost elektráren je 25 let.

Podpora větrné energie se datuje na začátek tohoto století. Česko se v rámci EU zavázalo, že do roku 2020 pokryje 13,5 procenta své spotřeby z obnovitelných zdrojů, načež začalo masivně dotovat větrné a solární elektrárny. Znamená to ale i růst ceny elektřiny; část ho nesou spotřebitelé, další část pokrývá stát dotací téměř 12 miliard korun. Řada odborníků i politiků proti tomu brojí, jak kvůli ekonomické nevýhodnosti, tak kvůli sporům, zda obnovitelné zdroje s nárazovým výkonem vůbec energii šetří.

Zatím je ale výsledkem jen pozvolné snižování výkupní ceny a investoři se do lukrativních lokalit hrnou. Krušné hory jsou pro ně nejpřitažlivější – je tam velmi solidní průměrná rychlost větru mezi čtyřmi a pěti metry za sekundu a přitom jsou jen málo chráněné. „Toto území je pod drobnohledem investorů, je tu o ně extrémní zájem,“ uvedl vloni zpracovatel žádostí Luboš Motl. Aktuálně jsou rozpracovány projekty na více než 200 vrtulí. Investoři ale odhadují, že vyjde „jen“ polovina až třetina plánů.

Zdroj: http://www.finance.cz