Bývalá jáma Kovářská

Obnovený průzkum ve střední části Krušných hor započal v roce 1954 bývalý Severočeský rudný průzkum Teplice se zaměřením na fluorit a baryt. Po zmapování širšího území, zahrnujícího i část pásma známých ložisek železných rud a laboratorním studiu v terénu odebraných vzorků, byl na podzim roku 1955 zahájen rozsáhlý magnetometrický průzkum, který prováděla řada specializovaných organizací (bývalý ÚÚG Praha, GP Praha, ÚVR Praha a ÚGF Brno).

Magnetometrická měření trvala s přestávkami do roku 1966, kdy byla přerušena. Celkem bylo naměřeno 257 geomagnetických anomálií, z nichž některé byly interpretovány jako skrytá magnetitová ložiska. Tyto ložiskové anomálie byly postupně ověřovány povrchovými vrty, které poskytly nezbytné informace pro výpočty zásob železné rudy.

V uvedeném období byla takto objevena nová, dosud neznámá skrytá ložiska magnetitu ve skarnech /Skarn je kontaktní metamorfovaná hornina vyznačující se různou hrubostí zrna/: Václav, Přísečnice, Orpus, Měděnec – sever, Měděnec – východ, Měděnec, Horní Halže a Kovářská. Kromě toho byly revidovány některé historické, v minulosti dobývané železnorudné lokality, z nichž za zmínku stojí: Fischer, Černý Potok, Rote Suttel, Mýtinka, Kamenný vrch a další. Bezprostředně po ukončení vrtného průzkumu byla nejnadějnější Fe ložiska otevírána báňským způsobem v rámci podrobného průzkumu (Kovářská, Václav a Fischer) nebo otvírky nově budovaného dolu (Měděnec, Přísečnice a Orpus).

Průzkum na ostatních lokalitách byl v letech 1966-1967 zastaven. Nedokončený však zůstal i průzkum ložiska Kovářská. Hloubení jámy bylo zastaveno v hloubce 544 m ke dni 3. února 1966 na návrh Státní plánovací komise, neboť nebyla záruka zahájení využívání ložiska do 10 let po ukončení průzkumu. Až v 80. letech došlo k ražbě takzvaného překopu z dolu Václava Řezáče na Měděnci,směrem na jámu Kovářská . Kvůli útlumu a ukončení těžby magnetitu v ČR a v Krušných horách v červenci 1992, nedošlo v podzemí k propojení těchto dolů. Zásoby magnetitu na ložisku Kovářská je na 30 let těžby. Dnes slouží jáma Kovářská jako zdroj pitné vody pro horské obce v okolí.

Nedaleko, v Měděnci na Mědníku, můžete navštívit štolu Země Zaslíbená

Poděkování patří Ivanu Cáderovi Měděnec – OS Historické rudné doly Mědník Měděnec