Mlýny na Chomutovce

Jak to vlastně je? Místní, tedy Chomutováci jsou znalí, ale co přespolní? Určitě již slyšeli o I., II. či III. Mlýně a představují si takové ty klasické vodní mlýny. Kdysi na říčce Chomutovce opravdu stávaly dolské mlýny.

A tak se dnes lze v údolí zastavit u Prvního dolského, Druhého dolského mlýna. Ve třicátých letech minulého století k těmto dvěma přibyl Třetí mlýn, ten byl postaven jako restaurační a hotelové zařízení. V současnosti již objekty dávno neslouží svému účelu, ale jsou přebudovány na restauraci a ubytování. Třetí mlýn byl po roce 1991 zůstal opuštěn a tak postupně chátral, až se stal ruinou, která posléze rovněž zmizela.

První mlýn sloužil k mletí obilí obyvatelům Bečova i Blatna a druhý pak lidem ze Suchdolu, Dominy i Krásné Lípy.

Na místě onoho posledního Třetího mlýna při soutoku Kameničky , Úzké a Křimovského potoka již roku 1616 vznikla na náklady města Chomutova pila, neboť dosavadní pod Stráží trpěla nedostatkem vody, čímž byl její výkon značně omezen, a po třicetileté válce pak mlýn využívali obyvatelé Stráže a Menhartic.

V průběhu 19. století se navíc Bezručovo údolí (tehdy přezdívané Grundtal – „údolí Dolina“) stalo frekventovanou turistickou stezkou, o což se zasloužili především členové Krušnohorského spolku (Erzgebirgsverein) založeného v roce 1880, jehož předseda Alois Schmidt tragicky zahynul na hoře Triglav.

Právě památce profesora učitelského ústavu Schmidta byl následující rok po jeho smrti (r. 1896) věnován pomník s okolní úpravou u Prvního mlýna od místního sochaře Günzla. Velice významným letopočtem je pro Bezručovo údolí především rok 1898, kdy byla zahájena stavba přehrady Kamenička (stále funkční), během níž zde zároveň vznikla silnice a výše zmíněné mlýny nadále sloužily pouze jako občerstvení pro turisty.

Po roce 1945 však došlo k úpadku, který byl způsoben nejvíce odsunem německé části obyvatelstva, a potom objekty využívaly stavební dělníci Křímovské přehrady . Samotný název Bezručovo údolí dolina získala na žádost Poštovního úřadu v Chomutově roku 1946 bez jakékoli souvislosti, načež 15. září došlo ke slavnostnímu udělení nového jména společně s odhalením pomníku Petra Bezruče – resp. Schmidtovy mohyly s novou deskou.