Komu slouží Stavební úřad města Chomutova?

Otázka v nadpisu tohoto blogu je zcela na místě, místní lidé, kterým by Stavební úřad sloužit měl, to totiž rozhodně nejsou.

To, co mě k takovému kategorickému odsudku vede, je způsob rozhodování Stavebního úřadu (SÚ) ve věci stavby Větrného parku Chomutov, jeho rozhodování je, slušně řečeno, skandální a zcela neskrývaně nadržující investorovi.

O Větrném parku Chomutov (VPCH) jsem na svém blogu už mnohokrát psal, takže pro ty, kteří mé texty dosud nečetli: VPCH-megalomanský projekt, který na relativně malém území Chomutovské části Krušných hor, má soustředit pravděpodobně více než stovku strojů VtE. Pravděpodobně uvádím proto, protože ani investor v přímém jednání nikdy neřekl, co všechno vlastně tento projekt obnáší. Místo toho účelově mlží, projekt drobí do dílčích etap, které se v čase mění a v jejichž názvech se sám nevyzná, a sděluje toho jak dotčeným obyvatelům, tak SÚ, co nejméně, nebo vysloveně lže.

A teď k tomu, co jsem v úvodu nazval skandálem:
V I.etapě VPCH udělil SÚ v Územním a stavebním řízení, stavební povolení na část stavby VPCH, která nemá vypořádáno věcné břemeno na pozemek č.1161 v katastrálním území Volyně u Výsluní, přes který má být položen kabel 110kV.

Řekl bych, že Územní řízení se vede proto, aby tyto záležitosti vypořádalo, aby nevznikala situace, kdy stavebník leze a hrabe se na pozemcích, kam ve skutečnosti nesmí. Holt v Chomutově to máme jinak.

V současné době stavebník APB Plzeň oznámil městu Výsluní, že začíná práce na VPCH I.etapa, na věcném břemeni na pozemek č.1161 však s městem dosud není dohodnut a silně pochybuji, že ho, vzhledem k vysloveně nepřátelskému jednání vůči městu a jeho obyvatelům, dostane. Co pak až se dohrabe ke zmíněnému pozemku? Existuje v našem státě ještě instituce, u které má občan zastání? Investor zjevně spoléhá na to, co se mu osvědčilo už mnohokrát. Prostě udělá co udělat chce a pak se to vyřeší nějakou pokutou, kterou jí ještě příslušná instituce po čase nejspíš odpustí.

Aby nebylo všechno jen na SÚ, naše Občanské sdružení podalo v této věci podnět pro přezkum na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) už před téměř tři čtvrtě rokem. Věc, na které není co zkoumat a obyčejný úředník během deseti minut na stránkách Katastrálního úřadu dokáže zjistit, že investor skutečně žádné břemeno na předmětný pozemek vyjednáno nemá, MMR už zmíněný tři čtvrtě rok „řeší“ a při našich urgencích ujišťuje, že věci jsou v běhu. Samozřejmě MMR lže a dává investorovi časový prostor pro to, aby si postavil co chce a připravil situaci tak, aby měl v ruce instituci „zmařené investice“, kterou si už nikdo netroufne řešit odstraněním stavby.

Chtěli byste mít vrtuli hned takto za barákem? Firma APB Plzeň ve spolupráci se všemi institucemi, které by vaše zájmy měly bránit, vám to zařídí.

A vybrané lahůdky z III.etapy VPCH:

Není dodržen povinný odstup od okraje zastavěného území trvale obydlených sídel (tzn.1000 mminimálně750 m) VTE LH14 v k. ú. Volyně je vzdálena sotva470 mod objektu čp. 35 určenému k trvalému bydlení.

Už tak benevolentní Územní plán (ÚP) města Výsluní, ještě stojí za to investorovi APB Plzeň ve spolupráci se SÚ Chomutov, porušit. Účelovým výkladem grafické části části ÚP přišli na to, že louka nad Volyní je zahrnuta do tzv. „Ploch vhodných pro výstavbu VtE“ a tím pádem pro ně přestal, jinak jasně definovaný odstup od prvních obydlí obce Volyně, platit.

Tady bych si dovolil jednu poznámku. V Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚRÚK) je jasně definovaná hranice odstupu strojů VtE od prvních obydlí obce nebo zastavitelných ploch na 3km. Stejné 3km si vymínila Saská strana v Německu podél hranic na našem území. Podmínku Sasů si nikdo nikdy nedovolil zpochybnit, zato vůči vlastnímu obyvatelstvu není žádná křivárna dost křivá, aby si na ni investor (za aktivní spolupráce SÚ) netroufl.

Není doloženo dostatečné splnění hygienických norem. U LH4, LH18 a RU9 se předpokládá kvůli hlučnosti redukce výkonu. Chybí doložení, jak je takové omezení vynutitelné a kontakt, kam se má MěÚ Výsluní obracet při řešení aktuální nepříznivé hlukové situace.

Na chybějící mechanismus vymahatelnosti našich práv ohledně případně překročeného limitu hlučnosti se ptáme opakovaně při příležitostech veřejných projednávání zjišťovacích řízení EIA i v už proběhách stavebních a územních řízeních. Nikdy, opakuji, nikdy jsme na tuto připomínku nedostali odpověď. Ať už to byli hodnotitelé EIA, krajští úředníci, úředníci SÚ Chomutov případně zástupci KHS Chomutov. Odpověď totiž neexistuje, protože neexistuje ani legislativní cesta, jak se v tomto případě jako občané máme bránit. Nikomu z výše zmíněných to ale nevadí a buď připomínku vypořádá nějakým okecáním, nebo ji ignorují, v žádném případě jim to ale nebrání vydávat souhlasná stanoviska ve prospěch investora.

Tak ještě jednou: ptáme se na to, kdo nám poskytne monitoring měření hlučnosti (slibovaný v EIA) a na to, na koho se máme obrátit při hlukově nepříznivé situaci aby zajistil snížení výkonu, nebo v případě že to nebude stačit, odstavení zařízení .

SÚ reaguje jako hlupák neschopný pochopit předmět připomínky:

Podle akustické studie zpracované Akustikou Brod s.r.o., musí být VTE LH4 a RU9 provozovány v denní a noční době s aktivní redukcí výkonu, která splní podmínku emisní hodnoty akustického výkonu < 101.1 dB a VTE LH18 < 102.2 dB. Na podkladě této studie bylo vydáno souhlasné závazné stanovisko Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, územního pracoviště Chomutov, podle kterého je třeba v rámci zkušebního provozu ověřit měřením vliv hluku ze stavby na nejbližší obytnou zástavbu a v případě zjištění, že hygienické limity hluku nebudou dodrženy, bude nutné požadovat snížení výkonu VTE nebo úpravu režimu provozu VTE.

A na závěr jedna, kterou se SÚ dobrovolně degradoval na poslušného pejska, který na povely investora hezky dává pac a na pokyn hafá a aportuje, ale hlavně nic neřeší, ani když se ho investor snaží podvést, byť tím dělá sám ze sebe servilního hlupáčka.

Předkládaná tzv.III.etapa VPCH není ve skutečnosti žádnou etapou VPCH, ale jiným projektem a sice VF Volyně (na stránkách zjišťovacích řízení EIA pod kódem ULK 535). VPCH III.etapa má sice s tímto projektem shodnou dispozici strojů VtE, ale tím veškerá podoba končí. Projekt VF Volyně byl ukončen a nemá odsouhlasené EIA. Podle EIA VPCH (MZP028) je svedení výkonu celého parku provedeno výhradně kabelovou trasou 110kV do Vernéřova, zatím co zamýšlené svedení výkonu z VF Volyně bylo, přes předávací stanici v Rusové na napěťové hladině 22kV. Tuto předávací stanici a kabelové vedení naroubovala projektová organizace Area Group do projektu VPCH III.etapa aniž by, jak jsem již zmínil dříve, toto řešení dostalo souhlas ve zjišťovacím řízení EIA.

Že podvádění není firmě APB Plzeň vůbec cizí, dosvědčuje čerstvý případ z Hranic na Ašsku, popsaný v článku iDnes: http://vary.idnes.cz/clanek.aspx?c=A130727_1956865_vary-zpravy_ba

Ačkoli naše Občanské sdružení Krušno, jako právoplatný účastník řízení, na tento podvod upozornilo v písemných připomínkách a ačkoli jsme na to ještě jednou upozornili při ústním projednávání Územního a stavebního řízení VPCH III.etapa a ačkoli to úřednice SÚ Chomutov uvedla do zápisu, SÚ na to vůbec nereagoval a připomínku ve svém zdůvodnění udělení stavebního povolení pro VPCH III.etapa naprosto ignoroval.

V současné době je v běhu Územní a stavební řízení VPCH II.etapa. O jeho výsledku si nedělám iluze.

Kdo chcete v působnosti SÚ Chomutov něco budovat, nemusíte váhat a ani se zdržovat a hloupě vyhazovat peníze za vlastní projekt. Dokumentace ke stavbě sousedovy garáže vám bude stačit.

Dle vlastních slov jedné z úřednic: SÚ nemá právo kontrolovat ani nijak zpochybňovat správnost dokumentů opatřené tzv. „kulatým razítkem“. Zajímavé, pak nás ale nemůže nenapadnout otázka: Na co tam ten stavební úřad ještě je?

Námitky o.s.Krušno do Územního a stavebního řízení VPCH III.etapa: http://www.oskrusno.estranky.cz/clanky/aktuality/namitky-a-vyjadreni-se-os-krusno-ke-stavebnimu-a-uzemnimu-rizeni-vpch-iii.etapa..html