Poslední těžba v Krušných horách – důl Měděnec

Posledním činným rudným dolem v české části Krušných hor byl důl Měděnec, před rokem 1989 nazývaný závod Václava Řezáče. Tento důl byl založen na základě úspěšného geologického a geofyzikálního průzkumu skrytých (na povrch nevycházej/cích) ložisek železné rudy magnetitu, který v širším okolí probíhal v 50. letech 20. století. Svou těžbu zahájil 17. května 1968. Stejně jako na Mědníku byly železné a další rudy v dole Měděnec vázány na tělesa skarnů – metamorfovaných hornin složených hlavně z pyroxenu, amfibolu a granátu. Hlavni ložisko mělo podobu ploše uložené čočky s délkou až 600 metrů, šířkou až 300 metrů a mocností až 90 metrů. Hornicky bylo otevřeno dvěma svislými jámami, a to klečovou jámou o hloubce 224,5 metru a tzv. skipojámou pro dopravu materiálu s hloubkou 279 metrů.

Těžba rud skončila 31. července 1992. Za necelé čtvrtstoletí bylo získáno 2,7 milionu tun rubaniny o průměrné kovnatosti 35 % Fe, což představuje 936 tisíc tun čistého kovu. Surovina byla zpracovávána na koncentrát pro výrobu železa, ale uplatnila se také při úpravě ostravského uhlí a v posledních letech existence závodu i při výrobě těžkých betonů pro výstavbu jaderných reaktorů.

V letech 1982-90 bylo na Měděnci získáno rovněž 323 tun mědi a kolem 800 kg stříbra, které se zde nalézalo na žilách pěti-prvkové formace podobných jáchymovským. Měděnecký důl v té době proslul nálezy stříbrných, niklových a kobaltových rud špičkové kvality. Ještě v letech 1994-1997 probíhala v dole těžba nerudních surovin – granátu a slíd pro stavební průmysl, pro odbytové a následně finanční potíže však byla v roce 1997 zastavena. V současnosti je důl zatopený.