Lyžaři – sjezdaři se třesou, klepou se i milovníci běžek až vytáhnou z futrálu své milované ski.
Sjezdaři jsou ve výhodě, pokud to umožní souběh okolností je možné umělé zasněžování. My běžkaři se musíme s prosbami dívat vzhůru a používat nějaké to modlení a zaříkávání.
Poslední noci poslouchám po domě takové zvláštní šustění, kápl jsem na to – běžky jsou celé rozechvělé, třou se o sebe a zkouší svou kluznost aby potěšily svého majitele. Že by už ucítily sníh a byly zrovna běžky posly zimy, jako bývají posly jara krokusy? Ale co když nám nejde zimní počasí naproti a nenabídne nám tu sněhovou peřinu?
Pak je úžasné být někdy prachobyčejným pěšákem či kolařem a pokud to zpestří sněhový poprašek, který ještě není právě na to běžkování, užít si Krušné hory na kole. Je to další dimenze těchto hor. Jízda na kole v křupavém sněhu je opravdu nezapomenutelná. Jen to chce fakt teplé oblečení, pokud možno návleky na boty, čepici pod helmu a extra teplé rukavice, či mít rovnou dvoje. Zvláště při sjezdech v údolí, kde po sluníčku i v brzkém odpoledni není vidu ani slechu toto vše oceníme.