Křížová hora je další z řady tisícovek v Krušných horách, je to taková menší sestřička Meluzíny, od které leží vzdušnou čarou asi 1300 m . Ale není tak „profláklá“ jako právě Meluzína.
Vrchol je odlesněný, zakončený výraznou skalkou, ze které jsou pěkné rozhledy na jih a východ. Avšak ani pohled na Klínovec a Fichtelberg , nejvyšší body Krušnohoří nám nejsou zapovězeny.
Cesta na ní nevede. Mnou vybraná trasa vedla po červené na rozcestí pod Meluzínou, po 1800 metrech však musíme sejít z červené na neznačenou cestu a poté asi 300 metrů přes muldy a smrčky se doškobrtáme k cíli.
Prozíravě jsem si vytyčil styčný bod – vysoký buk, u kterého skryl kolo pod skromný smrček.
Netušil bych, že budu po návratu z vrcholu orosen a neznalý použít vůči sobě vlídného slova. Ke kontaktní bučině jsem dorazil ale kolo nikde. Půl hodinky uběhlo, kdy jsem poznával, že tudy už jsem snad třikrát hledal. A kolo nikde. Zkusil jsem ke stromu položit batoh a čekajíc v úkrytu jestli se nezjeví nějaký lumpík a nezbaví mě i batohu. Nezjevil.
Postupně propadající trudomyslnosti obracejíc oči v obzory, všiml si dalšího buku, téměř totožného o 50 metrů níže. Že by se krušnohorští bohové slitovali? Smilovali se. Oddychl jsem si jako by z Meluzíny zafoukala pořádná meluzína.
Pohladil kolo a opustil toto úžasné místo.