Horní, Střední, Dolní Kaff

Pod jižní stranou Plešivce pomalu zanikají zbytky Horního Kaffu (původně Obere Kaff), nejhořejší části osady Kaff. Osada zanikla po roce 1945, zdi posledního dochovaného stavení vzaly za své pod tíhou sněhu v zimě 2005 – 2006.

Není známo, kdy Horní Kaff vznikl. Mohlo to být již ve 13. století při tzv. vnější kolonizací spojené s příchodem německých osadníků. Jak ale dokládá původní český název sousední obce Lípa, šlo o místo, kde se již od počátku střetávalo a prolínalo etnikum slovanské s germánským. Název Kaff patrné souvisí s německým kapf”- kupa (kopec). Stejně se kdysi jmenovala i hornická osada Kaff u Božího Daru, která bývala s Kaffem pod Plešivcem často zaměňována.

Chráněná poloha Horního Kaffu pod Plešivcem spolu s čedičovým podložím umožňovala pěstovat v osadě nebývalé množství ovocných stromů, především jabloní a třešní.

Proslulým pojmem mezi botaniky se ve 30. letech 20. století staly kaffské louky. Rostlo zde až 8 druhů orchidejí a lokalita neměla v celých Krušných horách obdoby.

To již patří minulosti, přesto i dnes představují zdejší louky a pastviny přírodní botanickou zahradu Krušných hor.

Rostou zde například chráněné druhy koprník štětínolistý, prha arnika a upolín nejvyšší.

Kaffské louky byly odedávna známé i množstvím léčvých rostlin. Místní obyvatelé, pro něž byla lékařská péče obtížně dostupná, zde běžně sbírali kozlík lékařský, třezalku, kontryhel, rozrazil lékařský či k hojení ran oblíbený popenec obecný, rdesno hadí kořen se sbíralo nejen jako léčivka, ale častěji jako náhražka zeleniny, které byl v horách trvalý nedostatek.

Další částí osady, Střední a Dolní Kaff, jsou zpřístupněny Horskou naučnou stezkou Merklín, vzdálenou odtud 1 km po zelené značce.