Určujícím faktorem pro tento cyklovýlet bylo počasí. Na druhou polovinu října bylo luxusní, považme že i v nadmořských výškách kolem tisíce metrů bylo kolem 20°C. Proto plán byl jednoznačný, strávit alespoň jednu noc v horách. Krušných.
A člověk se stále setkává v Krušných horách s novými poznatky, jak se zachová příroda, kde se objeví mlha. V Chomutově sluníčko, které v Měděnci vystřídala mlha, v Háji opět sluníčko, i vrcholy Klínovce s Fichtelbergem byly bez té protivné mlhy. Ale pak se děly věci. Z druhé strany Krušných hor mlha, že by se dala krájet. Vše v mlze.
Většinou to bývá naopak, kdy mlha se převaluje směrem na Chomutov, že stěží vidíme Loučnou či Háj, zatímco západním směrem na Boží Dar a Horní Blatnou již bývá jen blankytná modř.
Ale Krušné hory jsou moudré a do hodinky se rozpustila i ta božidarská mlha.
Prodloužený, baboletní cyklovýlet, tedy cyklovýlet babího léta, byl výšlapem na dvě nejvyšší hory Krušných hor – Klínovec a Fichtelberg s návštěvou rozhledny na Fichtelbergu. Hodíte do turniketu jeden Eurášek a podle mého subjektivního pohledu se Vám nabídnou nejhezčí pohledy v Krušných horách. I ten Klínovec, ač vyšší, je prostě skromnější.
A oblíbil jsem si v těch končinách, od Božího Daru po Horní Blatnou i dvě místečka – Krmelec na Ježíškově cestě a Občerstvení na Červené jámě. Nebylo to o najetí co nejvíce kilometrů, ale spíše o těšení se z krásných dvou dnů.
Jednonoční ubytování se uskutečnilo v Horní Blatně, odkud jsme se druhý sluneční den vrátili do Chomutova z části po české straně, z části po německé.
Tento cyklovýlet ani tak nepopisuje trasu kudy kam, ale spíše chce naznačit, že pokud je vůle, trocha času, které se skloubí s podzimním počasím, můžeme prožít dva parádní baboletní dny uprostřed krásné krušnohorské přírody.