V žádném krušnohorském zpěvníku nemohou chybět písničky Antona Günthera. Ve známost vstoupily písničky hlavně proto, že se objevily i v pohlednicích, které Günther jako vyučený litograf vyráběl ve své domovské obci Boží Dar ve svém vlastním vydavatelství.
Mé Krušnohoří, jak jsi krásné s tvými lesy.
Vy louky, údolí a hory,
bílé v zimě a zelení se skvoucí v létě!
Ó, Krušnohoří, jak jsi krásné!
Svému rodnému městečku, kde se 6. června 1876 narodil, vystavěl hudební pomník písničkou „Vaterhaus“ (Rodný dům). Kdo dnes navštíví Boží Dar (první obec v Česku za hraničním přechodem Oberwiesenthal), najde tam dům rodiny Günthernů, který je označen pamětní tabulí s životními daty písničkáře. Původní pomník na náměstí, který obyvatelé města svému slavnému rodákovi věnovali k jeho 60. narozeninám, byl začátkem 90. let restaurován a stal se hojně navštěvovaným místem příznivců Antona Günthera. O jeho hrob na důstojném místním hřbitově, kde po sebevraždě dne 29. dubna 1937 našel poslední klid, bylo pečováno jako o místo přátelských vzpomínek a pravé lásky k domovu i v době, kdy byl Anton Günther oficiálně označován jako „reakcionář a buřič vlasti“.
Domovu je věnována také jeho první písnička „Drham is drham“ (Doma je doma), kterou napsal v roce 1895 v Praze. Které pohledy a výhledy inspirovaly Antona Günthera k jeho veršům a melodiím, se dá zjistit na turistické stezce vedoucí údolím i okolím říčky Černá a je možné si pří tom zazpívat některý z jeho evergreenů. Turistická přeshranični stezka, dlouhá 65 km, vede po stopách krušnohorského písničkáře kolem památek jeho blízkého domova. Kdo celou trasu absolvuje s razítkem z každého zastavení, dostane jako malé ocenění turistickou známku s vyobrazením Antona Günthera. Turistická stezka Antona Günthera vede od nejvyššího vrchu Krušných hor Klínovce (1 244 m) přes vrchovištní rašeliniště u Božídarského Špičáku, přes Plešivec, Abertamy a Ledovou a Vlčí jámu do horního města Horní Blatná s kostelem svatého Vavřince a muzeem cínu.
Těsně před obcí Potůčky dojdeme k hospodě „Draakschenk“ (volné přeloženo špinavý výčep, nyní zavřený), kde „Toler-Hans-Tonel“ (lidové označení Antona Gunthera – jeho otci se přezdívalo Toler Hans) často vystupoval. Hostinec Draakschenk zvěčnil Gunther ve stejnojmenné písni.
V saské části trasy se vyplatí navštívit návštěvnický důl „Glöckl“ (zvonek) a koňský žentour v Johanngeorgenstadtu, muzeum úzkokolejky v Rittersgrünu nebo lyžařské a vlastivědné muzeum v Oberwiesenthalu.
Na závěr trasy se můžeme nechat vyvézt nejstarší visutou lanovkou Německa zpět na Fichtelberg, z věže horského hotelu se rozhlížet do dálky a vyhlédnout si zajímavá místa pro příští návštěvu Krušných hor.