Zřícenina hradu Andělská Hora

Sama skalnatá hora je prý dodnes nabitá pozitivní energií. Citlivější lidé to údajně poznají.

Stavba představovala rozvinutý typ středověkého hradu, jehož základní charakter se zřejmě od založení příliš nezměnil, a prováděné stavební úpravy v 16. století a koncem 17. století směřovaly spíše ke zlepšení podmínek v obytných částech a reprezentativnějšímu vzhledu. Tento charakter měly zejména stavební zásahy po roce 1635, kdy byl hrad dobyt a vypálen Švédy. Katastrofální požár v roce 1718, při němž vymrštěný hořící šindel zapálil střechu hradu, dílo zkázy dokončil – opuštěný hrad se postupně stává romantickou středověkou zříceninou.

Na jeho větší obnovu se nepomýšlelo a stavba pozvolna chátrala. Zříceniny hradu dovolují pouze přibližnou rekonstrukci původní stavby, která v této době probíhá, ale je to asi běh na hodně dlouhou trať.

Celá zóna v okolí zříceniny hradu Andělská Hora prý blahodárně působí na lidský organismus, což potvrdila i řada senzibilů. Byla prováděna různá energetická měření s německými vědci, kteří byli velice nadšeni tímto místem, je prý velice kladné a ozdravné. Určitě zde ucítíte příval pozitivní energie, která určitě zažene každodenní trable. Doporučuje se provádět za chůze dechové cvičení – nádech, výdech a následné zadržení dechu po dobu, která vám je po čas chůze snesitelná. Můžete to posoudit sami, až si sem, na dominantní skalnatý kopec se zříceninou gotického hradu uděláte výšlap od kostela ve stejnojmenné obci.

Tak zde nejlépe načerpáte energii. Prý se tím člověku výrazně posílí ochranná aura.

Je odtud i nádherný pohled na Krušné hory a jejich nejvyšší vrchol Klínovec, Doupovské hory nebo Slavkovský les.

————————————————————————————————————————————————

Podle legendy žila kdysi na hradě princezna Alvína, o které lidé z podhradí říkali, že je hodná jako anděl.

Kdysi dávno zachránil anglický král Tristan na lovu život malému chlapci, jehož matku zabil medvěd. Dítě dostalo jméno Richard Medvědí pracka a vychováváno na královském dvoře společně s královskou dcerou Alvínou. Když jinoch dospěl, zamiloval se do Alvíny. Neměl ale dost odvahy, aby požádal krále o její ruku. Přemluvil ji a tajně uprchli do míst, kde dnes stojí Andělská hora. Zde si nechali postavit pevný hrad. Alvína si svou dobrotou a laskavostí získala místní obyvatele, kteří ji začali přezdívat Anděl a hradu Andělská hora.

Ale ani četnými dobrými skutky nemohla Alvína utišit své svědomí. Stále tíživěji pociťovala vinu a přála si usmířit se svým otcem. Richard o návratu nechtěl ani slyšet a jednal s hradní paní stále popudlivěji a hruběji. Po dlouhém pátrání objevil král Tristan s pomocí jasnovidce místo, kde oba uprchlíci přebývali a vydal se tam se svým vojskem, aby dceru osvobodil. Zvědové jej informovali, že Alvína si přeje usmíření, ale Richard jí v tom zabránil.

Rozhněvaný Tristan obléhal se svým vojskem hrad. Když Richard viděl, že sídlo neudrží, pokusil se svou ženu otrávit vínem. Nedopatřením však poháry zaměnil a sám padl mrtev k zemi. Tristan Alvíně odpustil a vzal ji i s dětmi zpět do Anglie. O hrad se po jejich odjezdu staral spolehlivý správce.

Dochované prameny na rozdíl od legendy vypovídají, že hrad na vrcholku čedičové homole byl založen šlechtickým rodem, a to pány z Oseku (Rýzmburka), pravděpodobně koncem 14. století.

Burachovič, S. Pověsti Karlovarska, Median, Karlovy Vary 1992, s. 40–42