Louky, pastviny a vřesoviště asi 3 km od obce Libá při státní hranici s Německem v přírodním parku Smrčiny.
Katastrální území: Dubina
Nadmořská výška: 446 – 490 m
Výměra: 9,89 ha
Vyhlášeno: 1990, nově 1997
Ochrana a zachování přirozených společenstev nehnojených krátkostébelnatých luk, pastvin a vřesovišť a travinných xerothermních společenstev.
Zvířena
Na území přírodní rezervace je poměrné hojně saranče vrzavá (Psophus stridulus). Pravidelné zde hnízdí např. tuhýk obecný (Lan i us collurio), bramboríček hnědý (Saxicola rubetra) a pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis). Na přilehlých zemědélských plochách byla zjištěna křepelka polní (Coturnix coturnix) a chřástal polní.
Geologie
Horninový podklad tvoří porfyrická biotická smrčinská žula. Rezervace zabírá levý příkrý erozní svah údolí řeky Ohře s mrazovými sruby při státní hranici se Spolkovou republikou Německo pod kótou Stráně (567,8 m n. m.) ve Vojtanovskě pahorkatině. Půdní pokryv tvoří převážně kyselá kambizem typická a dystrická, na mělkých překryvech ranker typický (litický) s kambizemi rankerovou. Podél hraničního potoka se vyvinul glej typický (kambický).
Květena
Vegetační kryt příkrých strání nad údolím Ohřeje tvořen specifickou kombinací xerotermních travních porostů s relativně rozmanitou a vyváženou strukturou, které jsou v regionu v této formě ojedinělé. Převážná část přítomných lučních fytocenóz přísluší svazu Arrhenatherion a Violion caninae. Porosty jsou vsak zřetelně obohaceny řadou teplomilnějších prvků. Z méně běžných charakteristických druhů uvádíme např. prhu arniku (Arnica montana), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), ovsíř pýřitý (Helictotrichon pubescens), válečku prapořitou (Brachypodium pinnatum), kostřavu sivou (Festuca pal-lens), k. ovčí (F. o vina) či smolničku obecnou (Stcris viscaria).
Lesnictví
Koncem 80. let 20. století byl proveden neúspěšný pokus o zalesnění smrkem ztepilým. V současné době je porost, zastiňující bylinné patro, postupně odstraňován.
Využití
Území přírodní rezervace není hospodářsky využíváno. Určitým nebezpečím pro cenné bylinné patro je možná eutrofizace z výše položených obhospodařovaných luk, zesílení dřevinných náletů a provedená smrková výsadba. Do budoucna se uvazuje o pravidelném kosení nebo spásání travnatých ploch.
Poznámka
Svahové louky,tvořící území přírodní rezervace, byly až do konce 2. světové války jako součást obce Dubina pravidelně obhospodařovány. Po odchodu německých usedlíků a vytvoření pohraničního pásu podél státní hranice zůstaly plochy ležet ladem.
Zdroj:
Plzeňsko a Karlovarsko
Chráněná území ČR XI.