Telčské údolí

Telčské údolí najdeme na pomezí chomutovksého a mosteckého okresu. Po celé jeho délce jej doprovází Telčský potok.
Telčský potok vytéká z rašeliniště Na spáleništi ležícího 1 km severozápadně od Lesné v nadmořské výšce 885 m. Protéká osadou V Díře a stejnojmenným rybníčkem a jižně od Rudolic v Horách se jeho tok stáčí k severozápadu. Zde začíná krásné horské údolí porostlé nekosenými loukami a skupinami stromů, postupně zarůstající mladou umělou výsadbou. Na svazích údolí, zejména na jeho pravé straně, se objevují mohutné balvany a bizarní skalní útvary. Meandrující potok protéká kamenným korytem a na několika místech jej překračují kamenné můstky. Potok je dlouhý celkem 9km.

Údolí zároveň doprovází tzv. Thunská silnice, krásná asfaltka, s modrou značkou. Hned při vstupu do údolí se na pravé straně cesty nachází zajímavá skalní věž nazývaná Na Volárně. Název dostala podle stejnojmenného statku, pozdější myslivny, která kdysi stávala zhruba 1 km západně od rozcestí. (Staré německé jméno Volárny – Ochsenstal – dává tušit, že její název nesouvisel se slovesem volat, ale s jistým druhem domácího zvířete. – odkaz na mapu ).

Vrchol skály je přístupný a otvírá se odtud pohled směrem k jihu na horní část údolí. O kus dál je vpravo od cesty pramen. Při sestupu údolím se přibližně po 1,5 km vpravo nad cestou objevují zbytky původního bukového porostu. Staré buky pokrývají i vrchol kopce, který spadá o kilometr dál zprava do údolí mohutným skalnatým bradlem. Skalní útvar na první pohled působí jako zřícenina hradu, z bezprostřední blízkosti připomínají skály dvě za sebou sedící postavy.

Vrchol tohoto hřebene (722 m) tvoří desetimetrový rozeklaný skalní útvar zvaný U kříže (dříve Josefikreuz), na němž kdysi stával železný kříž. Skála je opravdu nápadná. Skalnímu útvaru dominují jihozápadní čtverhranná skalní jehla a ve střední části věžička. Jejich vrcholy jsou přístupné pouze horolezecky. Prostor mezi nimi vytváří miniaturní sedlo, do nějž lze při troše opatrnosti vystoupit. Otvírá se odtud skvělý pohled na střední a jižní část údolí. Kousek na východ od dominantní horní skály leží ještě lezecky zajímavá skalka Lesní masív a směrem k cestě další osmimetrová skalní stěna. Na protější straně údolí se ve smrkovém porostu ukrývá maličká skalní věž Rolnička, z jejíhož vrcholu je rovněž výhled po údolí.

Pokračujeme-li dále údolím, uvidíme záhy vlevo dřevěný plot, ohraničující přírodní rezervaci Buky a javory v Gabrielce. Plot obory nás bude doprovázet až téměř na samý konec údolí. Z levé strany sem také přitéká Gabrielin potok, pramenící v bažinách jihovýchodně od Volárenského rybníka.

Po dalším půl kilometru leží vpravo ve svahu Velká stěna, poslední skála na pravé straně údolí. Zhruba po dalším půl kilometru míří do svahu vlevo odbočující silnička. Modrá značka pokračuje ale stále po dně údolí, teď jen po zpevněné cestě. Stále sledujeme plot obory, po chvíli míjíme po pravé straně hráz zrušeného rybníčku. Přejdeme na druhý břeh potoka a o kus dál vidíme zřícené zdi bývalého stavení. Terénní nerovnosti v okolí prozrazují existenci dalších zaniklých objektů. Cesta opět přejde na levý břeh potoka nad nedávno obnovený lesní rybník s kamennou hrází. Mineme nově vybudované odpočívadlo se stolkem a lavičkami. Nacházíme v místech, kde kdysi stávala vesnice Gabrielina Huť . Za turistickým rozcestím přejdeme Telčský potok naposledy. Kousek pod odplavenou lávkou ústí zprava do Načetínského potoka , jehož údolím pokračuje modře značená cesta až do Brandova.

zdroj: www.rangiroa.sweb.cz – Krušné hory Mostecka, Soukup, V. – David, P.: Krušné hory – střed. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku, S & D, Praha 2001
kolektiv autorů: Lezecký průvodce Krušné hory, Střední Poohří a České středohoří, Horoklub Chomutov, Chomutov 2002