Nad jáchymovským údolím směrem k západu se vypíná vrch s troskami hradu Freudensteinu, zvaného též Šlikovka.
Téměř současně se zahájením těžby stříbra a vznikem Jáchymova (1516) vzniklo zde pozdně středověké hradní opevnění chránící novou osadu dole. Hrad postavil r. 1517 Jan Münich pro Štěpána Šlika, vladaře ostrovské větve rodu a zakladatele jáchymovské slávy, který od r. 1519 razil v Jáchymově vlastní minci (pozdější joachimsthaler Grosch, tolar).
Ke konci 16.st však prosperita stříbrných dolů začala již slábnout, ložiska byla dost vyčerpána a ani často se střídající královští hejtmané nemohli na této situaci nic změnit.
Třicetiletá válka s masovým vystěhovalectvím do Saska udělala už jen tečku za vyčerpanou slávou stříbrného Jáchymova, i když skrovná těžba jiných rud tu pokračovala nadále.
V té době ztrácel význam také hrad. Za stavovského povstání z l.1618–1620 jej drželi spolu s městem Mansfeldovi vojáci, po jejich odchodu zde byla císařská posádka. Když r. 1634 vpadli Švédové pod velením generála Banéra do Čech, jedna jejich jednotka obsadila načas i Jáchymov. Hrad byl tehdy při dobývání značně poškozen dělostřeleckou palbou a vyhořel. Ponechán svému osudu pozvolna se rozpadal a zdivo hradeb bylo rozváženo jako stavební materiál.
Z hradu se dodnes zachovaly kromě nepatrných zbytků západní a východní hradby obě válcové věže. Jihozápadní, menší věž, vysoká 12 m a zakončená novější střechou, sloužila v 18. a 19. století jako prachárna horního úřadu. U této věže, obrácen k jihovýchodu, stojí pozůstatek polokruhové a předsunuté bašty.
Severovýchodní, větší věž, dnes 19 m vysoká s původními pozdně gotickými krakorci, byla v 19. století zastřešena rovněž novou kuželovitou střechou s lucernou a upravena na obydlí městského hlásného, který dával horníkům zvonem znamení k nastoupení a ukončení šichty. R.1973 byla restaurována a zpřístupněna veřejnosti.