Nad Chomutovem může vyrůst až 205 větrných elektráren

O lokalitu Krušných hor nad Chomutovem je diky větrným podmínkám mimořádný zájem mezi investory. Větrné elektrárny se ale nelíbí místním.A chtějí provést nezávislou hlukovou studii.

V horách nad Chomutovem může vyrůst až 205 nových větrných elektráren. Vyplývá to z posudku, který byl zpracován při posuzování velkého parku Kryštofovy Hamry a Výsluní s 32 vrtulemi.

Proti větrným elektrárnám bojuje jedno občanské sdružení i místní lidé. Větrníky chce stavět firma APB Plzeň, a kdyby jí její záměr vyšel, měla by jednu z největších farem v Česku.

Lokalita investory láká, je tam solidní průměrná rychlost větru mezi 4-5 metry za vteřinu, přitom jsou jen málo chráněné.

Větrné elektrárny se ale nelíbí místním; chtějí mimo jiné provést nezávislou hlukovou studii.
Blokovat část větrníků hodlají i některé obce, které je nechtějí zahrnout do svého územního plánu, jiným se ale naopak hodí každá koruna a neprotestují. Jen Kryštofovým Hamrům, vísce hned za hranicí, by současné elektrárny a nový park vydělávaly asi šest milionů korun ročně, což by byla většina jejich rozpočtu.

Farma s 32 větrníky měla být původně ještě větší, investor se ale rozhodl po výhradách 15 vrtulí zrušit.

Zbývající budou ale vyšší, než se plánovalo – až 105 metrů. Celý projekt je v poměrně pokročilé fázi schvalování dokumentace EIA, tedy dopadu na životní prostředí, a dnes se už projednával i s veřejnosti. Kolik bude stát, to investor dnes nechtěl uvést, v podobných případech se ale cena pohybuje od 80 do 100 milionů korun za jednu elektrárnu.

Z výsledků zkušebního provozu nedaleké farmy s 25 větrníky vyplývá, že plný výkon dávaly zhruba tři procenta provozní doby; více než polovinu času se pohybuje jen okolo deseti procent. Právě nestálost výkonu je největším problémem větrných elektráren, protože při plném výkonu přetěžují rozvodnou síť, a když stojí, musí jejich výkon nahrazovat konvenční zdroje. Část odborníků proto větrné elektrárny hodnotí skepticky.

Proud ale nakonec do sítě dodají a odběratel ho zaplatí. Očekávaný výkon 32 elektráren je asi 101 gigawatthodin za rok, což při letošní výkupní ceně 4 060 korun za megawatthodinu dělá tržby asi 410 milionů korun za rok. Zhruba třímiliardová investice by se tímto způsobem vrátila zhruba za osm let, přičemž plánovaná životnost je 25 let.

Vypadá to, že projektů podobného charakteru ještě přibude. Na 12 kilometrech mezi Horou Sv. Šebestiána a Vejprty jsou už schválené čtyři elektrárny a ve stadiu schvalování je dalších 82. Dalších 87 větrníků se ještě schvalovat nezačalo. Kdyby se všechny projekty realizovaly, vzniklo by přes 200 větrníků. A ty by při stejném výpočtu cen elektřiny vydělávaly ročně asi 2,93 miliardy.

zdroj: MF Dnes