Radenov

Radenov, německy Radenau, od 1.1 1951 část obce Blatno, leží v nadmořské výšce 682m. Jeho domy jsou rozestavěny po obou stranách silnice z Chomutova
do Kalku . Vznik názvu odvozují češi od jména Raden, ale Němci předpokládají, že název vznikl ze slovesa roden=klučiti.

Radenov patřil koncem 14. století řádu něměckých rytířů a že u chomutovského panství zůstal až do roku 1605. V dalších letech se pak majitelé střídali. Nejvýznamější z nich byli Veitmilové, arcivévoda Ferdinand tyrolský a od roku 1571 Lobkovicové. Ti vybudovali rozsáhlé panství. Pak však nastal rok 1593, kdy Jiří Popel z Lobkovic svým vystupováním císaře velice popudil a o rok později mu byl všechen majetek zabaven.

I když je jasné ke kterým panstvím Radenov od konce 14.století patřil, osudy o jeho bližších osudech nemáme. Známé jsou jen některé zmínky – např. v knize chomutovských pláteníků byli roku 1588 uváděni mezi vesnickými plátenickými mistry i dva z Radenova.

Trochu podrobnější pohled na Radenov nám dává roku 1654 berní rula. Bylo tam tehdy 7 selských usedlostí, z nichž 1 ale byla pustá, stejně jako jedna ze šesti zdejších chalup.

Pak se zprávy odmlčely a teprve ve 2.polovině 18. století je zmínka o dolech na železnou rudu v prostorech mezi Radenovem a Šerchovem. Ruda byla dodávána do železáren ve Vysoké Peci. Radenov měl tehdy již 16 domů.

Teprve z 19. století je zpráva o Radenovu více. Roku 1846 zde bylo 152 německých obyvatel a 19 domů. Byl zde také hostinec. Většina obyvatel se zabývala zemědělstvím a chovem dobytka. Hodně se také využívalo mléko, které denně dopravovali v plechových konvích do Chomutova. Dřevo z lesů se většinou vyváželo do ciziny jako stavební, ale i popelové, na výrobu krabic, do soustružen, nebo jako tyčovina. Část se zpracovávala v sousedních pilách. Západně od vsi byl kamenolom. Necelý kilometr severně od Radenova byl tzv.Tobenmühle se stoupou na dřevo. Roku 1850 se i Radenov stal na chvíli samostatnou obcí, ale již roku 1868 je uváděna jako osada Blatna. Roku 1892 zde byla postavena kaplička. Měla stejný ráz jako kaple v sousedním Šerchově a obě byly zasvěceny Zvěstování P.Marie. Bohužel ani jedna už nestojí.

Koncem 19.století zde byl také založen sbor dobrovolných hasičů.

I Radenov má svého významného rodáka. Dne 13.října 1883 se zde narodil v rodině zemědělce v č.p.11 známý krušnohorský malíř Gustav Zindel. Přitahovaly jej nejvíce krajinářské náměty. Jeho „Pohled na Krušné hory z Božího stolce“ byl od roku 1913 dodáván školám jako učební pomůcka. Zindel vedl otcovo hospodářství, ale každou volnou chvíli věnoval malování. V roce 1926 se oženil a o tři roky později přikoupil dům č.p.18, ve kterém si zbudoval svůj ateliér. V přízemí byl příjemný hostinec, který pronajal svému známému. Dlouho se tomuto domu říkalo Zindelbaude-Zindelova bouda.

Po roce 1945 byli Zindelovi se šesti dětmi přemístěn na čas do vnitrozemí, kde pracovali v zemědělství. V řijnu 1949 se přemístili do Loučné. Zindel tam sice taky pracoval v zemědělství, ale již více maloval. Zemřel 21.11.1959 a byl pochován na hřbitově v Loučné vedle svého nejstaršího syna. Ostatní rodina se postupně vystěhovala do Německa. Před rokem 1945 byl v Radenově kromě Zindelbaude ještě jeden hostinec.

Kromě trvale obydlených domů je zde ještě 28 rekreačních objektů. To dokazuje, že i Radenov se změnil v oblíbené rekreační místo.Zdroj: Zdena Bittnerová : Obce chomutovského okresu