Nanštejn

Cesta není na mapách značená, proto je zde podrobnější popis jak se tam dostat.

Nejjednoduší cestou jak navštívit toto místo je z Květnova. Projedeme jej, po pravé straně budeme mít poutní kostel s kaplí Panny Marie , po cca 200 m opustíme silnici a zabočíme vpravo, po zhruba 700 m bude vpravo cesta prudce dolů, ta nás nezajímá, tou bychom sjeli až na Jirkovskou přehradu. My stále rovně.

Avšak po dalších asi 200m vpravo už bude cesta, která nás dovede k Nanštejnu. Sice i na ní bude několik odboček, ale pojedeme jen po vrstevnici (nikam nesjíždět!). Po 1300 m jsme na místě.Nepříliš nápadné zbytky hradu Najnštejn mají velice romantickou polohu. Leží na skalnatém ostrohu v Telšském údolí nad soutokem Bíliny a potoka Malá voda, asi

tři kilometry severozápadně od Jirkova. I když mu Jirkovská přehrada, postavená v jeho těsném sousedství v letech 1960 až 1965, na kráse příliš nepřidala, dochovalo si toto místo svou působivost dodnes. Současný název je zkomoleninou původního německého jména „Neustein“ (latinky Lapis novus) – Nový Kámen. Hrad se začal stavět patrně v první polovině třináctého století a jeho nedokončená a opuštěná stavba může sloužit jako symbol houževnatého, ale neúspěšného boje šlechtického rodu Alamsdorfů s chomutovskými řádovými rytíři.

Alamsdorfové pocházeli patrně ze Saska-Anhaltska. Ve svém rodovém arbu nosili obraz dvou psů. V okolí Chomutova vlastnili několik vesnic soustředěných kolem Březence a kolem Křimova. Hrad Nový Kámen měl sloužit jako rodové sídlo, a když v roce 1363 založili bratři Jan a Hugo z Alamsdorfu v březeneckém kostele sv. Linharta nový oltář, připojili jméno hradu ke svému predikátu („Johannes et Hugo, fratres de Novo Lapide, dicti de Alamsdorff“). V té době se ale jejich rodový majetek už začínal zmenšovat. V roce 1359 prodali chomutovskému měšťanovi Hansi Plabnerovi roční platy ze vsí Krásná Lípa a Domina. Hlavní zájem o alamsdorfské državy ale měla chomutovská komenda. Vzájemné vztahy nebyly idylické a doprovázely je spory, které v letech 1380 až 1381 vyústily až v otevřené nepřátelství. Mezi oběma znepřátelenými stranami se podařilo Hansovi z Waldenberka a Albrechtovi z Kolovrat dojednat v léte 1381 smír. Tehdy také prodali Alamsdorfové německým rytířům Březenec a s ním patrně i Najnštejn.
Změna majitele měla pro hrad dalekosáhlé důsledky. Ve starší stavební fázi vznikly na přední části ostrohu palác a studna chráněné příkopem. Nevelké hradní jádro bylo rozšířeno ve druhé stavební fázi, kdy byl ve značné vzdálenosti od paláce na zadní části ostrohu vyhlouben nový příkop. Kámen vylámaný z příkopu měl být zjevně použit při stavbě opevnění a dalších hradních budov. K té ale nikdy nedošlo.

Je pravděpodobné, že stavební práce na hradě Najnštějně skončily poté, co se stal majetkem německých řádových rytířů. Ti sídlili v chomutovské komendě a pokračovat ve stavbě Najnštejna, pro který neměl řád žádné využití, nebylo z jejich hlediska hospodárné. Podobný osud jako Najnštejn potkal i hrádek Hausberk nedaleko Prvního mlýna v Bezručově údolí — i on byl opuštěn patrně krátce poté, co alamsdorfský majetek v okolí Křimova získali řádoví rytíři z Chomutova.

zdroj: Nástup