Na Milou za vrcholovým razítkem

Oproti předešlému výletu, k největší oboře a krásné přehradě a vzpomínce na bývalou vesničku Za historií Flájí , byl následující den vybráno České Středohoří, konkrétně vrch Milá pod stejnojmennou vesničkou.

Cíl byl jediný – zdolat Milou, kde nově najdeme schránku s vrcholovým razítkem. Je to zatím první kopec v Ústeckém kraji, který má turistické razítko s elektrárnou ve znaku. To proto, že je z kopce výhled právě Počeradskou elektrárnu.

Turisté ho najdou ve speciální skříňce na vrcholu Milé. Vrcholová razítka jsou zatím kromě Milé na pěti dalších místech v Česku: na Smrku v Jizerských horách, na Knížecím stolci, Plechém a Bobíku na Šumavě a na Lysé hoře v Beskydech.

Cesta „odsejpala“, vždyť z Chomutova jsem byl pod vrchem za necelé dvě hodiny, je vlastně rovinatá.

To výšlap na Milou bez Míly byla jiná káva. Dovede nás k ní modrá turistická trasa. Z kola musíme sesednout a buď ho cestičkou tlačit, nebo si ho někde schovat. Když ale použiji srovnání s výšlapem či spíše tlačením na Milešovku a tak na Milou je to neporovnatelně snazší.

Výhled z Milé v čase bujné vegetace není kruhový i když mapy tvrdí opak. Ale i tak stojí výhled za tu námahu. Nabídne nám takový ten typický česko-středohořský pohled tu na větší či menší kopečky a malebné vesničky. Pod sebou máme jak milou vesničku Milá, na západě Oblík, Ranou tak na severozápadě masiv Krušných hor.

Po sestupu doporučuji vrátit se zpět po modré do vesničky. Pokud ji bychom po modré chtěli objet tak cestička je na kole sjízdná ale problém je v kopřivách. Dávají nám pořádně dát vědět svým žaháním pokud máme krátké kalhoty.