Žebrácký roh

Vznik tohoto hraničního přechodu souvisí s těžbou dřeva v krušnohorských lesích.

Město Freiberg zde vystavilo roku 1583 budovu zvanou „ Horní vorařský výplatní úřad“. Stával na místě později zvaném „žebrácký flek“. Byla to výplatní budova, kde voraři, kteří plavili dřevo po řece Muldě do Freibergu, dostávali svůj výdělek. V dřívějším období se podobala více spíš pevnosti než administrativní budově. Dům, stodola a pekárna byli chráněni před loupežníky dřevěným plotem. Místo také sloužilo jako ubytovna pro dřevorubce a nádeníky, pracující v okolních lesích.Jedno takové plavení dřeva v jarním období, v čase velké vody, trvalo asi 14 dní. V období nízkých průtoků vody voraři taktéž těžili dřevo, jak v českých, tak německých lesích, vše za celkem mrzký peníz. Odtud právě název Žebrácký roh. Na okolních mýtinách díky práci v lesích vznikaly nové vesnice, např. Pastviny, Oldříš, Mackov či Vilejšov.

V roce 1924 zde byl vystavěn hostinec Na Žebráckém rohu (Zur Battlecke), který se stal oblíbeným výletním místem. Hostinec byl zbořen kolem roku 1953 při budování pohraničního pásma.

Dnes zde najdeme informační tabuli s německo-českým textem, který nechala zřídit obec Deutschgeorgenthal a odpočívadlo pro turisty. Žebrácký roh leží na žlutě značené turistické stezce z Moldavy do Horní Vsi u Českého Jiřetína.

Toto místo můžeme brát jako výchozí body výletů do Českého Jiřetína, na Dlouhou Louku či na Moldavu. Na německé straně můžeme navštívit vesničku Holzhau.

V zimním období můžeme využít zdejší upravené běžecké stopy, protínající tento hraniční bod a jsou propojeny až na německý areál Holzhau.