Kaple nad Měděncem.

Přestože se nejedná o tisícimetrový vrchol, výborný rozhled, hornická minulost a poutavé pověsti bezesporu k návštěvě Mědníku (910 m), někdy též nazývaného Měděnec či Měděná hůrka, vybízejí.

Na vrcholu, který je pro široké okolí významným orientačním bodem, se nalézá kaple Neposkvrněného početí z roku 1674. Stavba má tvar rotundy a uvnitř je podle pověsti zakleta měděná panna hlídající ukryté poklady. Vysvobození je možné pouze jednou za sto let a komu se tento čin podaří, stane se prý vládcem Krušných hor.

Samotný vrch je doslova prošpikován štolami po těžbě železné rudy. Dříve se poblíž nacházelo rovněž Muzeum těžby cínu, vybudované v bývalém cínovém dole, kde bylo možné nejen sfárat, ale prohlédnout si i výstavu a brusírnu minerálií. Již delší dobu probíhají přípravy na jejich opětovné zpřístupnění, ale dosud se tak nestalo. Alespoň některé geologické exponáty, jako například zkamenělé kmeny či čedičové koule, jsou však umístěny pod širým nebem a je tak možno si je prohlédnout i nyní.

Jsou odtud taktéž jedinečné výhledy na hřebeny krušných hor včetně jejich nejvyšších vrcholů Klínovcec a německého Fichtelbergu s rozhlednami. Vidět jsou také i celé Doupovské hory, České středohoří s nejvyšší Milešovkou s věží a další oblasti. Na severní straně je nejbližší dominantou Velký Špičák, východněji se rozkládá údolní nádrž Přísečnice s Jelení horou. V neposlední řadě uvidíme i nové větrníky postavené na rozlehlých krušnohorských lukách.

Jihovýchodním směrem lze vidět západní část Podkrušnohorské pánve s komíny elektráren, doly, ale také plochu Nechranické přehrady a v údolí Ohře ležící města Klášterec nad Ohří a Kadaň.

V nitru pahorku, na kterém stojíme je zároveň díky těžbě, i několik štol. Pokud navštívíme místní hospodu, můžeme si domluvit i návštěvu.