Šlikův hrádek

Na počátku 16. stol. bylo okolí Jáchymova jen velmi málo obydlené, když se zde však objevila stříbrná ruda, vytvořila se nová osada pojmenována po sv. Jáchymovi. Zakladatelem hornictví byl Štěpán Šlik, jeden z bratří, kteří drželi panství Ostrovské.

Pozdně gotický hrad byl pro Štěpána Šlika vystaven v letech 1516-17. Hrad byl situován na ostrožně mezi dvěma zářezy do hlavního údolí, jihozápadně od města Jáchymov. Hrad měl původně sloužit k ochraně a kontrole jáchymovského hornického revíru Není známo jakým způsobem Štěpán Šlik hrad osobně užíval, v jeho rozsáhlých sklepeních však pravděpodobně bylo započato s ražbou jáchymovských stříbrných mincí ještě v době, kdy k tomuto Štěpán Šlik neměl žádné právo.

Existence rozsáhlých sklepení má svoji logiku, neboť vytěžený materiál, dobře opracovatelný svor byl využit k výstavbě nadzemních částí hradu. V současné době je zachováno sklepení pouze přímo pod hlavní věží, jeho současná hloubka je 8 m a je reálný předpoklad, že bylo ještě hlubší, při poslední rekonstrukci v roce 1973 bylo totiž dno sklepení uzavřeno betonovou podlahou.

Ještě v roce 1969 popisuje historik Ubal existenci valených gotických sklepů v jihovýchodní části hradiště, přístupných architektonicky neřešeným vstupem z jihu. Dále popisuje zčásti zasypaný vstup s půdorysně se zalamující chodbou ve středozápadní části hradiště. V 16. století byl hrad většinou schematicky zobrazován na horních mapách.

Nejstarší kresba z roku 1556 zachycuje hrad z východní strany, zcela zřetelný je tehdy hradní palác značné hmoty umístěn jižně od hlavní (Šlikovy) věže. Další kresba z roku 1583 zachycuje hrad pravděpodobně z jižního směru, v pravé části kresby je zobrazeno jižní průčelí hradního paláce, vlevo pak zřejmě lomová bašta v severozápadní části hradeb, mezi je vidět přiléhající stavení s hlavním vchodem do hradu umístěným v jeho středu. Na mapách z roku 1593 jsou již zobrazeny pouze obě věže a zbytky hradeb. Zajímavé je, že popisky na horních mapách zní Schloss, tedy zámek Freudenstein, svědčí to o klesajícím významu obranného charakteru hradu.

Hrad měl pohnutou historii, již v roce 1525 byl obsazen a poškozen vzbouřenými horníky, kteří popuzováni z ciziny se dne 13.5. srotili v počtu až 3000 na rynku, vytloukli radnici a následně i hrad. Štěpán neměl v tuto dobu dostatek drábú aby povstání potlačil, podařilo se mu to po několika dnech, kdy se vzbouřenci podvolili a protože povstání nebylo namířeno přímo proti Štěpánovi, spíše proti jeho zřízencům, dal hrabě viníky jen mírně potrestat.

Po Štěpánově smrti roku 1526 byla práva rodu Šlikú králem omezena, zejména právo ražení mincí přešlo na království. Hornické město se tak zmítalo pod vládou dvojích úředníků. Rod Šliků užíval té doby značné nevole, údajně kvůli potupě krále, jejich práva byla dále omezována a rodu byly z jáchymovské hory ponechány jen desátky. Od roku 1545 sloužil hrad jako sídlo královských horních hejtmanů a roku 1548, jako trest za účast Šliků ve stavovském povstání, byl zkonfiskován a stal se královským majetkem, při té příležitosti byl ohledán komisí královské komory a byl konstatován jeho špatný stav.

V roce 1636 hrad vyhořel. Další ránu utržil při obležení města vojsky švédského generála Banera roku 1639, kdy byl starý hrad poškozen bezohlednou palbou Švédských děl, přitom byly zničeny taky hradební zdi. Hrad byl dále ponechán svému osudu, udržovány byly pouze věže, severní byla obývána hlásným a sloužila jako městská hláska a menší jižní jako prachárna.

V roce 1861 bylo značným nákladem vysazené členité patro severní věže nahrazeno dnešním romantickým patrem s kuželovou střechou s lucernou.

V této době také pravděpodobně vznikala hospodářská a obytná stavení, většinou však již jednopodlažní, která zřejmě byla postavena na půdorysu původních gotických základů. Hradiště bylo využíváno k bydlení, postupem času stavení chátrala, kamenný materiál byt rozebírán a používán k jinému účelu. Na přelomu 18. a 19. století proťala hradní areál necitlivě nová komunikace. Devastace hradiště vyvrcholila v 60. letech 20.století, kdy věž vyhořela, toto období bylo v historii věže nejkritičtější, bylo dokonce uvažováno i s kompletní demolicí památky.

Věž byla naštěstí v roce 1973 upravena do současné podoby a její stavebně technický stav zajištěn. Hrad Freudenštejn je pravděpodobně nejmladší gotickou památkou v Českých zemích a jeho největší význam tkví v počátcích Jáchymovského mincovnictví. Freudenštejn je také nejvýše položeným hradem v Severozápadních Čechách. Vzhledem k velice chudé dokumentaci, která se k hradu zachovala vnese do jeho uspořádání pouze důkladný stavebně historický a archeologický průzkum.