Důl Mauritius, nejslavnější cínový důl v Krušných horách

Nad Hřebečnou stával nejslavnější cínový důl Krušných hor, důl Mauritius, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944. Jen ve druhé polovině 18. století důl poskytl přes 1000 tun cínu, rozsah těžby v dobách největší slávy v 16. století byl podstatně vyšší. Lze jej odhadovat na 7 – 10 000 tun.

Od 16. století byla na Hřebečné kromě dolu Mauritius (nazývaného podle prvního majitele též Behrův důl) v provozu i řada dalších, především pak Červený důl ( Rote Grube). V něm však těžba skončila již v 18. století a dnes po něm zbyly obrovské propadliny na návrší mezi Hřebečnou a Bludnou. Mauritius se naopak ve druhé pol. 18. století vzepjal ke druhé konjunktuře, která trvala až do přelomu 18. a 19. století. Koncem 19. a počátkem 20. století důl vlastnili zahraniční těžaři ( britská, belgická a v 30. letech opět britská společnost) , kteří jej vybavili moderní důlní a úpravárenskou technologií. I přes vysoké investice se však těžba naplno nerozběhla, stejně jako při nepříliš zdařilém posledním pokusu, který zde provedla od léta 1942 do listopadu 1944 německá společnost Sachsenerz.

Šachta Mauritius byla původně hluboká 84 metrů – v této hloubce ji zastihla hlavní odvodňovací štola revíru Blastus, jež sem vede z údolí Bystřice. Za 2. světové války byla prohloubena až do 145 metrů. V minulosti zde kromě hlavní šachetní budova stála řada dalších provozoven, například až 13 stoup na drcení rudy, cínová a od roku 1773 také arzénová huť, kovárna aj. A byl zde také důlní rybník, do něhož byla přiváděna voda až z Mrtvého rybníku pod Božídarským Špičákem.

Hlavní těženou rudou byl kassiterit (cínovec), který se zde vyskytoval jak jemně rozptýlený v rudonosné hornině zvané greisen, tak v bohatých shlucích krystalů. Cín z Hřebečné byl již ve středověku pověstný svou kvalitou a byl žádaným exportním artiklem, který se především přes Norimberk dostával téměř do celé tehdejší Evropy. Při troše štěstí se dá kassiterit na haldě dolu nalézt dodnes.

Otevření této štoly se plánuje na rok 2012.