Krušnohorský zlatý důl – těžaře láká boom komodit

V Krušných horách přibývá firem, které zkoumají množství nerostných surovin ukrytých pod zemí. Může za to rostoucí cena těchto komodit na světových trzích. Dříve nerentabilní ložiska nyní začínají vypadat zajímavě. Průzkumné vrty provádějí firmy na obou stranách hranice, ale výrazně aktivnější jsou němečtí prospektoři.

Saský Horní úřad ve Freibergu eviduje v Krušných horách celkem třináct licencí k průzkumu. Na české straně jsou podle českého ministerstva životního prostředí v současné době čtyři platná průzkumná území. Všechna ložiska leží přímo v srdci hor a většinou se rozprostírají na obě strany státní hranice. Jestli se tu začne těžit skutečně ve velkém, však zatím jasné není. Firmy nejdříve musejí odhadnout rentabilitu těžby a také zjistit, jestli by k ní získaly povolení.

„Asi nejblíže těžbě je nyní fluoritový důl v Niederschlagu. Je to ložisko, které se táhne až do České republiky,“ uvedl pro deník E15 profesor Jens Gutzmer z Důlní akademie v saském Freibergu, který se surovinovými ložisky zabývá. V Niederschlagu se chystá těžit společnost EFS, která sídlí v Oberwiesenthalu a vede ji bývalý horník Wolfgang Schilka.

Pro těžbu fluoritu se rozhodl prodloužit a rozšířit šachtu ještě ze stalinských časů, kdy tu horníci hledali uran. Šachta je horizontální, uzpůsobená pro vjezd velkých aut. Fluorit, který se dnes používá například k výrobě gore-texu do nepromokavých bund nebo při výrobě teflonových pánví, by odsud mohla vozit nákladní auta už příští rok. Na zdejších štolách tu každý den pracuje 21 horníků.

Firmy láká cín

Další prvek, na který si firmy dělají zálusk, je cín. Kov se používá především jako příměs do nejrůznějších slitin. Na konci srpna objevila firma Deutsche Rohstoff na saské straně hor údajně největší zatím netěžené ložisko tohoto kovu na světě.
Pod zemí ve vesničkách Geyer a Gottesberg se má ukrývat až 160 tisíc tun cínu. Při současných cenách by ložisko mělo hodnotu zhruba 3,34 miliardy eur.

Průzkumné vrty probíhají i přímo na bývalém hraničním přechodu Cínovec. Pod zemí se ukrývá lithium, o které má zájem přední německý výrobce solární technologie SolarWorld. Baterie a akumulátory z lithia mají široké spektrum využití: od elektromobilů po ukládání solární energie. Dvě stovky metrů pod zemí leží zhruba čtyřicet tisíc tun lithia.

Na české straně je podle odhadů SolarWorldu dvakrát tolik alkalického kovu. Firma by tu chtěla těžit někdy od roku 2016. Na Cínovci působí také české firmy. Mají tam schválena tři průzkumná území. Dvě si objednala firma Geomet, třetí teplická společnost Fluorit.

Zlatý Kopec: průzkum rozhodne

Ve všech případech jsou předmětem průzkumu rudy cínu, wolframu a lithia. Čtvrté průzkumné území leží v obci Zlatý Kopec nedaleko Božího Daru. „V těchto průzkumných územích zatím nikdo nic těžit nechce a ani nesmí. Obě firmy jsou menší české průzkumné organizace, ne těžební společnosti. Cílem jejich snah je provést geologický průzkum, jehož výsledkem bude výpočet zásob v ložiscích. Pokud to dopadne příznivě a naleznou ekonomicky těžitelná množství rud, lze posléze očekávat zájem velkých, pravděpodobně zahraničních investorů o využití těchto ložisek a zájem o povolení těžby,“ vysvětlil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.

Sondy v Sasku i Česku mají mnoho společného. Většinou vycházejí ze starších odhadů z dob socialistického Československa, v německém případě z dob Německé demokratické republiky. Prospektoři velmi často využívají dokonce i bývalé těžební šachty.

Krušné hory totiž horníky přitahovaly od nepaměti. Rudy obsahující stříbro nebo měď se tu těží od středověku, později se k nim přidaly modernější prvky jako wolfram nebo uran. Ve dvacátém století byla ekonomicky nerentabilní těžba na obou stranách česko-německé hranice postupně ukončena.